Sportovní ředitel je na Kypru od prosince 2023: „Hned jsem pochopil, že se tu dá vybudovat něco významného. Dřív jsem měl potíže přesvědčit hráče, aby sem přišli, dneska ti, co sem přijedou, už nechtějí odjet.“

Na Kypru se nachází malé letovisko, které spojuje místní i cizince pod jedním společným tématem: fotbal. Pafos je malá tečka na ostrově, který ještě před jedenácti lety sloužil výhradně jako turistická destinace. Dnes se v těchto končinách zpívá hymna Ligy mistrů. Klub, který loni v květnu vyhrál také první kyperský mistrovský titul ve své historii, má v kádru 21 zahraničních hráčů (mezi nimi i Davida Luize), ruského majitele a moderní sportovní areál. Jedním z tvůrců tohoto úspěchu je Cristiano Giaretta, 57letý rodák z Vicenzy, sportovní ředitel klubu Pafos. Po kariéře v Itálii, Bulharsku a Anglii pracuje již rok a půl v zákulisí a je to právě on, kdo vede tento mladý klub k úspěchu a odhaluje všechna jeho tajemství.

Kde se tento sen zrodil?

„Do Pafosu jsem přišel 15. prosince 2023, když jsem opustil Watford a potenciální účast v Premier League. Hned při první návštěvě klubu mi bylo jasné, že se tu dají položit pevné základy pro vybudování něčeho významného: v Ligu mistrů jsem věřil už od chvíle, kdy jsme loni v květnu poprvé vyhráli kyperskou ligu.“

Nyní máte evropský rozměr, což vám pomáhá i při přilákání hráčů. David Luiz byl první, jak vznikly jednání?

„Především jsme hledali středního obránce. Vždy jsme měli slabost pro ty ‚slavné‘ hráče, kteří by našemu klubu přinesli i větší publicitu. David je jedním z nich: má 23 milionů sledujících na Instagramu a určitě pomohl zvýšit povědomí o klubu Pafos. Cílem je skloubit potřeby na hřišti s potřebami propagace značky ve světě. I když nechceme sestavit tým jen z hvězd. K jednání došlo také díky jeho agentovi. David, to vám zaručuji, je skvělý kluk a jeho vůdčí schopnosti nám na naší evropské cestě hodně pomohou.“

Cristiano, pověz nám bez obalu, jaké prostředí v Pafosu panuje?

„Máme špičkové sportovní centrum, postavené před čtyřmi lety. Jsou tu tři hřiště s přírodním trávníkem, která jsou díky našemu týmu zahradníků udržována v perfektním stavu. Máme také tělocvičnu, gril, vlastní kanceláře, hřiště na padel, futsal a plážový fotbal. Zkrátka máme komplexní zázemí, kde mohou hráči spolu se svými rodinami trávit volné dny. Brzy sportovní areál rozšíříme o další tři hřiště, takže budeme mít celkem pět hřišť s přírodním trávníkem, plus restauraci a lékařskou kliniku. K tomu všemu patří i náš vlastní hotel, kde ubytováváme zahraniční kluky z akademie.“

Chybí vám ještě stadion?

„Ano, to je to, co nám chybí, abychom se mohli dále rozrůstat. Tady na Kypru jsou s tím spojené složité byrokratické záležitosti, ale už delší dobu na tom pracujeme a za dvě léta by měly začít práce na novém stadionu: i za tím stojí pěkný projekt. Naším záměrem je mít moderní stadion s kapacitou 10 tisíc míst.“

Máte v kádru 21 zahraničních hráčů, ale silně sázíte na vlastní mládež.

„Do mladých hráčů hodně investujeme. Máme všechny věkové kategorie od U9 až po U19, kde jsme již vyhráli tři mistrovské tituly v řadě a loni také národní pohár. Klub je v tomto ohledu velmi konkurenceschopný. Hodně pracujeme se zahraničními hráči: Brazilci, Chorvaté, Portugalci… Snažíme se rozvíjet i kyperské hráče: zdá se, že za pár let bude zavedeno nařízení, podle kterého budou muset týmy nasadit alespoň jednoho místního hráče. Momentálně jich máme v kádru tři, ale musíme se na to připravit.“

Výběr hráčů: algoritmy nebo skauting?

„Mám tým skautů, který se mnou úzce spolupracuje. Dva z nich pracují tady v Pafosu, ostatní žijí ve svých domovských zemích, v Jižní Americe a Evropě. Hodně se spoléháme na data, ať už fyzická, nebo technická, ale pouze jako na podporu. Velmi věřím v některé parametry, zejména v ty atletické: rychlost na určitých vzdálenostech nebo maximální rychlost, které může dosáhnout křídelní útočník. To jsou aspekty, které vám dávají představu o tom, koho právě sledujete. Náš postup začíná výběrem hráčů z videí, a to bez ohledu na národnost. Vytvoříme seznam a postupně ho zúžíme, až vznikne jakýsi užší výběr. Od té chvíle začíná fáze osobního poznávání: životní styl, zvyky, rodina, jeho minulost… Prozkoumáme ho ze všech stran.“

Proč jste si vybral Kypr?

„Mám mezinárodní myšlení. Už 7–8 let žiji mimo Itálii. Po Ascoli jsem odešel do Bulharska, do CSKA Sofie, strávil jsem čtyři roky ve Watfordu a teď už dva roky hraji v Pafosu. Zaujal mě projekt, který za tímto klubem stojí: ruští majitelé na mě udělali výborný dojem, stejně jako zázemí klubu. A k tomu ještě přidám kvalitu života.“

Vysvětlete nám to.

„V Pafosu se žije skvěle. Je to rekreační městečko, které se rychle rozvíjí: jsou tu vily u moře a příroda, která tvoří krásnou kulisu. Jsou tu turisté všeho druhu, Britové, Rusové a také Italové. Je to vyhledávaný ostrov, životní náklady jsou přiměřené, jídlo je zdravé a kvalitní. Rodiny navíc tráví dny venku na slunci. Zpočátku jsem měl potíže přesvědčit hráče, aby se přestěhovali do Pafosu, ale jakmile sem jednou přijeli, už odtud nechtěli odejít.“

Jak vypadá váš typický den?

„V rámci své každodenní práce se po celý rok věnuji přestupům. Neustále zůstávám v kontaktu se světem i se svým týmem, nepřestávám sledovat hráče, nabízet naše vlastní hráče na trhu a tak dále. Každý týden mám schůzky s lékařským a technickým štábem, ale také s hráči, kteří možná hrají méně a nejsou úplně nadšení. Trávím své dny ve sportovním centru každý den v týdnu: přicházím v 9 ráno, odcházím v 9 večer. Aby člověk dobře plnil roli sportovního ředitele, musí být neustále v kontaktu: s týmem, trenéry, agenty a zprostředkovateli.“

Jak prožívají fotbal Kypřané?

„Prožívají ho s vášní a napětím, zejména mezi fanoušky velkých klubů jako Apoel nebo Omonia Nikósie, kde se na stadionech schází 20 tisíc lidí. Na nás naopak chodí na stadion osm tisíc diváků. Je to velký pokrok, když si uvědomíme, že ještě donedávna sledovalo Pafos jen několik set lidí. Tady je celý týden ve znamení fotbalu: rádia, televize, sociální sítě i místní deníky o fotbale neustále mluví.“

Máte nějaké talenty, které byste doporučil do Evropy?

„V našem týmu jich máme spoustu. Už jsem čerpal z Evropy. Domingos Quina přichází z Udinese, Ken Sema z Watfordu, Derrick Luckassen vyrůstal v Nizozemsku v klubech AZ a PSV… Dva nebo tři z nich by bez problémů mohli hrát v Serii A, ne v těch velkých klubech, ale ve středně velkých týmech. Sema, abych uvedl příklad, byl v Udinese v základní sestavě a měl nabídky od Atalanty. Naši majitelé hodně investují, stejně jako majitelé Arisu Limassol, kteří jsou také Rusové, a také Apoelu a Omonie.“

Zahraniční hráči, ale i trenéři.

„Na lavičce máme Juana Carla Carceda, Španěla, který 15 let pracoval s Unai Emerym. Působil ve štábe významných klubů, jako jsou PSG, Arsenal a Sevilla. Na Kypr je třeba přijet, aby to člověk pochopil, jinak si člověk myslí, že ve všem zaostáváme. Tak to není, to vám zaručuji.“

„Pafos nikdy nic nevyhrál. Dosud jsme zvedli nad hlavu dvě trofeje (národní pohár a ligu, pozn. red.) a lidé na nic jiného nečekali, takže je to velká čest. Navíc tu máme i vlastní styl dobré hry, ve který věříme a který se snažíme předvést – kombinaci držení míče a vysokého presingu. Proti Arisu, v zápase, který nám loni v květnu zajistil mistrovský titul, jsme vyhráli 4:0 díky strhující hře. Náš tým se vyznačuje velkou pohyblivostí, a tady se vracím k tématu atletických údajů, což je důležitý prvek při výběru konečné sestavy.“