Španěl vedl o dva sety, ale pak se u něj objevily zdravotní potíže a Němec se rozzlobil. Na tiskovce Sascha řekl: „Carlos měl hodinu a půl, kdy se prakticky nehýbal. Měl jsem toho využít“

Rozběh, ztracený bod, grimasa, ruce na bolavé pravé noze, skloněný bolestí. Co se děje? Je stav 6-4, 7-6, 4-4, 15-30 v semifinále Australian Open, na druhé straně je Zverev, který se snaží o comeback, a Alcarazovi něco není v pořádku. Pravá noha nereaguje na povely, světová jednička kulhá, pomalu se vrací na polovinu kurtu, podání mu trvá déle než obvykle. Co se to s Carlosem děje? Španěl jde podávat, 30:30, zkouší se protáhnout, rozhlíží se kolem sebe. Křeče? Natáhnutí? Nevolnost? Mezitím další podání, ale Španěl neskáče, hraje z místa. I Zverev je zmatený, moc tomu nerozumí, a je to 5-4. Nějaké náznaky však, jak uvádí televize, přišly už dříve.

Třetí set, je to 3-3 a podává Alcaraz: Španěl se přiblíží ke své lavičce a říká: „Zvracel jsem, možná bych si měl něco vzít, nevím, nemám energii“. Tým ho povzbuzuje, aby hrál, ale o dva gemy později je Carlitos na nohou. Alcaraz si vyžádá lékařskou přestávku, z rohu na něj křičí „vydrž, ještě je čas“: koneckonců vede 2:0 na sety. Druhý protagonista situace, Alexander Zverev, mezitím zuří a vidí čertíky. Němec jde za supervizorem a dává průchod své frustraci: „Je neuvěřitelné, že se dají léčit křeče, to je k…a, to není fér“, a přidává (velmi závažné) „chráníte tyhle dva kluky, pořád, pořád“, což je narážka nejen na soupeře Alcaraze, ale i na Jannika Sinnera. Španěl se nevzdává, vstává a i ze stoje dokáže Zvereva dostat do potíží, když bez rozmýšlení útočí z plné síly. Dojde na tie-break, podání je pro Carlose problém a Zverev je tentokrát chladnokrevnější. Třetí set pro Němce.

křeče— Odstoupí? Neodstoupí? Alcaraz kulhá, ale na odstoupení ani nepomyslí. Nechává si dál masírovat pravou nohu, i levou, což posiluje domněnku o křečích, ale to už je jedno. Španěl se rozhodl dotáhnout tuto záležitost do konce. Ať to dopadne jakkoliv. „Je mi trochu líp, cítím se trochu líp,“ říká Carlos své lavičce, ale na kurtu se situace příliš nezměnila. Zverev má co ztratit, to ví velmi dobře i on sám, ale není schopen nasadit skutečně promyšlenou strategii. Alcaraz hraje jeden krátký míč za druhým, ale Němci trvá příliš dlouho, než to pochopí. Brejkbaly pro Sashu za stavu 3:2, odvráceny. Carlos se snaží povzbudit a říká: „Jdeme na to, Charly, krok za krokem.“ Opět se dostáváme do tie-breaku. Alcaraz burcuje publikum, které bouří a divokým způsobem fandí. Nevíme jak, ale ve čtvrtém setu je stav 6:6. Alcaraz dotahuje minibreak, získává tři body v řadě a vede 4:3. Je tři body od vítězství, od toho, co by byl zázrak. Který se nekoná. Zverev se soustředí, získává 4 body v řadě a po více než 4 hodinách hry se jde do pátého setu.
návrat — Alcaraz se potácí, nevzdává se, ale hned na začátku setu inkasuje brejk. Zdá se, že je konec, ale Carlitos se odmítá vzdát. Za stavu 2:1, podání Zvereva, brejkbal pro Alcaraze při 40:0 pro Němce, druhá podání Sashy, Alcaraz posílá forhend do autu, pak si vybojuje další brejkbal, ale posílá míč do sítě. Chybí mu přesnost, začíná mu docházet i energie. Vzdát se však není v Alcarazově stylu: za stavu 3:2 si Carlos vybojuje další brejkbol, dobře reaguje, ale smolná síť posílá míč do autu během výměny. Alcaraz se snaží zapojit i publikum a několikrát si přikládá prst k uchu. Teď je to bitva, i když jeden z nich má otupené zbraně. Rod Laver Arena teď opravdu připomíná římskou arénu a Španěla gladiátora. Kontra-brejk nakonec přichází, když Zverev podává na vítězství za stavu 5:3. Čtyři vyhrané gemy v řadě a Carlos slaví triumf.

na tiskovce— Němec pak na tiskovce po zápase zdůraznil svůj názor: „Měl křeče a normálně si kvůli křečím nemůžete vyžádat lékařskou přestávku. Ale to není moje rozhodnutí. Nelíbilo se mi to, ale nezáleží to na mně. Prostě jsem řekl, že to byla blbost. Měl hodinu a půl, kdy se prakticky nehýbal (usmívá se). Možná jsem toho měl lépe využít, vyhrát hry a sety rychleji. Tak by v pátém setu neměl tolik času na zotavení. Ale způsob, jakým se v pátém setu pohyboval, byl opět neuvěřitelný.“ Sasha pak řekl, že to byla „neuvěřitelná bitva. Pro mě to byl nešťastný závěr, ale upřímně řečeno, už jsem neměl co dát. I za stavu 5:4 se obvykle můžu víc spolehnout na podání, ale nohy už mě nehnaly nahoru. Tak to prostě dopadlo, to k životu patří – řekl světová trojka. Upřímně řečeno, teď jsem příliš unavený na to, abych prožíval nějaké emoce. Možná za pár dní to budu vnímat víc, ale momentálně jsem prostě vyčerpaný. Myslím, že jsme oba dosáhli absolutních limitů, takže jsem také hrdý na to, jak jsem vydržel a vrátil se ze stavu 0:2 na sety. Jistě, je to zklamání, ale je teprve začátek roku. Pokud budu hrát takhle dál, trénovat a pracovat tak, jak jsem to dělal v přípravě, věřím, že to pro mě bude dobrá sezóna.“