Stav setu je 12:0 ve prospěch italského tenisty. Fandíme Jannikovi, to je samozřejmé, už ho vidíme pod trojskými hradbami, jak se znovu utká s Alcarazem. Ale jak by se dalo necítit sympatie k tomu Australanovi?

Ve felliniovské mytologii z Fusignana, kterou vyprávěl Arrigo Sacchi, figuroval také Lorenzo Zagonari, syn z bohaté rodiny, vášnivý hráč kulečníku, přesvědčený, že dokáže porazit nejlepšího hráče v baru. Sázka byla jeden milion lir za hru. Prohrál 18 her v řadě. Vzhledem k tehdejší době tak za jednu noc prohrál tři byty. Soupeř ho provokoval: „Zahrajeme si tu devatenáctou. Ještě nejsem přesvědčený, že jsem lepší než ty…“. Zhruba jako Jannik Sinner s Alexem De Minaurem: „Vyhrál jsem dvanáctkrát, ale nejsem přesvědčený, že jsem lepší. No tak, zahrajeme si ještě jednu.“ A tak se dnes odpoledne v semifinále v Turíně opět setkají na kurtu. Od finále Next Gen ATP 2019 až po semifinále ATP v Pekingu 2025 zní skóre: 12:0. Fandíme Jannikovi, to je jasné, už ho vidíme pod hradbami Tróje, jak se znovu utká s Alcarazem. Ale jak by se dalo necítit sympatie k De Minaurovi? Jak se mu podaří udržet naději proti soupeři, který ho porazil už 12krát? Potřebuje nezdolnou tvrdohlavost Willyho Kojota, který sice pravidelně padá na dno kaňonu, ale nevzdává hon na Beep-Beepa.

Víra ve vlastní síly, přesahující rozum: to je smysl sportu. I Australan si nechal doručit krabice od legendární firmy ACME s novými pastmi: statistiky říkají, že v Turíně mu to jde lépe, že forhend podél lajny je účinnější, vítězství nad Fritzem mu dodalo energii. Willy De Minaur to zkusí znovu. Připevní si k nohám rakety, nechá se vystřelit z praku, bude hledat rohy s míčem, který nikdy není příliš těžký. Problém je, že se k němu budou vracet kusy skály. Beep Beep!