Mezi nekonečnými cestami a časovými posuny, které je třeba překonat, přijíždí kazašský tým do Milána s rizikem, že se brzy stane obětním beránkem. Chivu však nehodlá připustit pokles koncentrace, a to i kvůli zdánlivé pevnosti Urazbakhtinova týmu

Je to jeden z těch romantických příběhů. Téměř s pohádkovými rysy. Popelka Ligy mistrů, která však – na rozdíl od disneyovské princezny – musí, aby si mohla prožít svou pohádku, absolvovat hodiny a hodiny cestování, mezinárodních (téměř mezikontinentálních) letů, mezipřistání a zotavovat se z náročných časových posunů. Almaty je sice nejlidnatějším městem Kazachstánu, ale od stadionu San Siro je vzdáleno téměř 7 000 km. A to se může projevit na všech hráčích. Stane se 10hodinový let do Milána rozhodujícím faktorem v zítřejším utkání proti Interu? Je ještě příliš brzy na to, aby se to dalo říci, zejména když vezmeme v úvahu, že kazašský tým má určité nedostatky (nebo především) na technické úrovni. Jisté však je, že mistr Qazaqstan Prem’er Ligasy bude mít v úmyslu si užít tak prestižní pódium, jakým je stadion Meazza. Nasadí stejnou sestavu, která právě triumfovala v lize: v neděli 26. října si Kairat zajistil další titul remízou doma s Astanou a dnes doufá, že zopakuje úspěch, který na papíře vypadá mnohem složitěji – na hřišti Interu.

Dosud odehrál Kairat v Evropě 3 zápasy, přičemž v úvodním utkání získal jeden bod proti dalšímu „Popelkovi“, týmu Pafos, a proti Sportingu Lisabon a Realu Madrid nezískal žádný bod. Vstřelil jeden gól, inkasoval devět. Nenechte se však zmást čísly: tento kazašský tým je solidní a fyzicky silný, i když inkasované góly naznačují opak. Proti Realu se držel ve hře po většinu prvního poločasu a do ztráty se dostal až kvůli penaltě, než se „Blancos“ v závěru utkání definitivně odpoutali. Podobně tomu bylo i v zápase s portugalským týmem: prohrával až v závěru prvních 45 minut, pak ale přišel kolaps, když inkasoval 3 góly během 3 minut. To je taktický klíč, který Inter zítra může využít k tomu, aby poslal Chivu na Olymp trenérů s rekordy, protože Rumun by se mohl stát vůbec prvním trenérem, který vyhraje své první čtyři evropské zápasy, aniž by inkasoval jediný gól. Přemýšlel o tom? Pravděpodobně ano, ale nejprve je třeba porazit Kairat. „Neposlouchám řeči,“ řekl trenér Nerazzurri při představení zápasu, „vím, že nás čeká důležitý a nelehký zápas. Vítězství v Lize mistrů není nikdy samozřejmostí. Čelíme týmu, který prošel čtyřmi předkoly a vyřadil i Celtic.“

kazašská obrana a…—  Dosud se trenér Kazašů Rafael Urazbakhtin často rozhodoval pro formaci 4-2-3-1, která se při ztrátě míče mění na 4-4-2, aby se zvýšila stabilita. A kádr je sestaven převážně z domácích hráčů, doplněných o správnou dávku kreativity ze zahraničí: „místních“ je v 28členném kádru hned 15. A zbytek? Je tu trochu východní Evropy (Rusko, Bělorusko, Srbsko a Gruzie), pár Portugalců, dva Izraelci s německým pasem a čtveřice Brazilců, všichni v útoku (Ricardinho, Joao Paulo, Edmilson a Elder Santana). Polovina z nich však kvůli zranění nenastoupí. V prvních dvou zápasech stál v brance Kalmyrza, kterého v posledním utkání (a při jediném zápase Kairatu bez inkasované branky) v hierarchii předstihl Anarbekov. Obecně však základní jedenáctka zůstává často stejná: obrannou linii tvoří Tapalov, Martynovich, Sorokin a Machado Mata, ve středu hřiště hrají Kasabulat a Arad, zatímco v ofenzivě dochází k větším změnám. Oporou týmu je nejmladší z nich, Dastan Satpaev (ročník 2008), který v 26 ligových zápasech zaznamenal 14 gólů a 7 asistencí. Mnozí jsou přesvědčeni, že to dotáhne daleko, a mezitím obvyklý Chelsea předběhl konkurenci a zaplatil klubu Kairat téměř 2,5 milionu eur, aby ho od příštího léta zařadil do týmu Blues do 21 let. Bude z toho něco? Inter doufá, že ne. Nebo alespoň ne už od dneška…