Španěl po pětisetovém maratonu reaguje na německé výtky: „Vše jsem udělal v souladu s pravidly. Byl to jeden z nejnáročnějších zápasů mé kariéry.“
Unavený, ale velmi šťastný Carlos Alcaraz po skončení semifinálové bitvy s Alexandrem Zverevem, kterou vyhrál v pěti setech a postoupil tak do svého prvního finále na Australian Open. Jak se ale cítí světová jednička po zranění na kurtu? Španěl popsal, co se stalo, a zdůraznil, že lékařský zásah byl zcela v souladu s pravidly.
„Byl to velmi těžký zápas. Na začátku jsem po otočce na forhend něco cítil: nepříjemný pocit v pravém adduktoru,“ říká šestinásobný grandslamový vítěz. „Nemyslel jsem si, že jde o křeče, protože zbytek nohou byl v pořádku. Zavolal jsem fyzioterapeuta, abych zjistil, co se děje. Byl to on, kdo se rozhodl pro lékařskou přestávku. Potom jsem během střídání stran dostal nějakou péči, zkontroloval jsem si levou nohu a byla v pořádku, ne na maximum, ale byla v pořádku. Vše jsem udělal v souladu s pravidly.“ Bolest, dodal, „začala už trochu dříve a v následujících hrách se zhoršila“.
„Svaly jsou napnuté…“ – O svém stavu před finále Alcaraz nehraje na tajnosti: „Samozřejmě jsem unavený. Moje tělo by mohlo být v lepší kondici, ale po pěti a půl hodinách na takové úrovni je to normální,“ říká. „Udělal jsem vše potřebné pro zotavení: ledová lázeň, kompresi. Teď půjdu na ošetření k fyzioterapeutovi a uvidíme. Doufám, že to není nic vážného, ale po takovém zápase jsou svaly napnuté: musím jen udělat vše pro to, abych byl na finále v nejlepší formě.“ Pět a půl hodinový maraton na Australian Open označil za „jeden z nejnáročnějších zápasů“ své kariéry, a to natolik, že jej zařadil mezi své nejkrásnější vítězství. „Fyzicky jsme dnes šli až na hranici možností. Úroveň pátého setu byla opravdu, opravdu vysoká. Jsem nesmírně šťastný, že jsem vyhrál a že jsem se vrátil. Tento zápas řadím na první místo mezi nejlepšími, které jsem kdy vyhrál,“ prohlásil Španěl.
„Odstoupit? To mě nikdy nenapadlo“— Vyjasnil se také incident, který vyvolal diskusi na začátku čtvrtého setu, když ho kamery zachytily, jak se zdálo, že chce podat ruku Zverevovi. „Nebyla ani vteřina, kdy bych přemýšlel o tom, že bych to vzdal,“ ujistil Alcaraz. „Viděl jsem video a komentáře, ale šlo jen o to, kdo má projít první. To je vše.“ Hráč z Murcie vysvětlil, odkud pramení jeho neotřesitelné přesvědčení v nejtěžších momentech. „Nesnáším, když se vzdávám. Když jsem byl mladší, v některých zápasech jsem přestával bojovat. S přibývajícím věkem jsem pochopil, že ten pocit nesnáším. Každý další krok, každá další vteřina utrpení, každá další vteřina boje, to vždycky stojí za to. Proto bojuji až do posledního míče a vždy věřím, že se dokážu vzchopit v jakékoli situaci.“
