V červnu poskytl bývalý šampion rozhovor našemu deníku, ve kterém hovořil o těchto dvou talentech a mnoha dalších věcech.
Nicola Pietrangeliho není třeba představovat. Je synonymem tenisu. Vepsal se do jeho historie a zejména v Paříži přinesl Itálii dva tituly, v letech 1959 a 1960, a další dvě finále v letech 1961 a 1964. Až do roku 2023 byl jediným kapitánem italského týmu, který dokázal přivést domů Davisův pohár, a i dnes, ve svých 92 letech, je pozorným pozorovatelem světa tenisu. On, který v polovině minulého století zasadil semínko, si nyní užívá plody rostliny, která se stala bujnou a plnou ovoce: „Máme šampiony všude. V ženském tenise máme Jasmine Paolini a pak jsme vyhráli Davis Cup, Billie Jean King Cup, nikdy se nezastavíme…“.
Nicola, budete sledovat finále Roland Garros?
„Jistě! Sednu si před televizi a budu prvním fanouškem Sinnera proti Alcarazovi. Musíte přestat myslet, že jsem zlý, protože Jannik se stal šampiónem. Jsem šťastný a hrdý, že italský tenis dominuje světu. Jsme tím, čím kdysi byla Austrálie a poté Spojené státy, a kromě Sinnera je tu mnoho dalších, kteří se každý týden objevují a předvádějí se. Například před nějakou dobou jsem viděl zápas Giganteho, nikdy předtím jsem ho neviděl a divím se proč, protože hraje skvěle.“
Paříž je výjimečná, jaké máte vzpomínky?
„Jako hráč, ale i poté mám krásné vzpomínky. Je to ale velmi těžký turnaj. Může být velmi horko i velmi chladno, antuka je energeticky náročná. Teď je ale stadion zastřešený a je opravdu velmi krásný a elegantní.“
Sinner a Musetti hráli semifinále v Paříži, stejně jako vy a Sirola v roce 1960. Sledoval jste je oba?
„Škoda Musettiho. Ale ten Alcaraz je opravdu blázen, dělá neuvěřitelné věci. Každopádně jsem to už před několika lety říkal, podívejte se na rozhovory: Musetti možná není nejsilnější z Italů, ale určitě je tím, kdo hraje nejlépe. Stačilo mu jen dát čas, aby vyrostl a nabral zkušenosti, teď je mezi nejlepšími na světě. Jeho tenis je opravdu krásný na pohled a jsem si jistý, že bude ještě růst a přijdou důležité vítězství.“
Musetti jen potřeboval vyrůst: je nejkrásnější na pohled Nicola Pietrangeli Ale co očekáváte od souboje Sinner-Alcaraz několik týdnů po finále v Římě?
„Očekávám pěkný souboj. Jannik je velmi silný, nedosažitelný. Viděli jste to s Djokovičem? V tuto chvíli si myslím, že ho dokáže porazit jen Carlos. Alcaraz je jako divoký kůň, dělá všechno sám. Dělá chyby, pak hraje fenomenální body, nikdy nevíte, co můžete očekávat. Ale náš hráč je tak silný, že by mohl v každém zápase začít s 15bodovým náskokem před soupeři. Stejně by vyhrál.“
Dvě finále po sobě po tříměsíční pauze: ještě úžasnější výsledek, nemyslíte?
„Ano, ale mluvíme o profesionálním sportovci. A navíc měl štěstí, že nebyl mimo hru kvůli zranění, ale mohl trénovat. Jannik už není tím, kým byl před dvěma lety, vyrostl, je zkušenější, zralejší. Ví, že je na Divokém západě, na hlavě má nápis „wanted“, hledaný. A všichni ho chtějí porazit, aby si odnesli odměnu. Je to situace, která vás nutí být vždy ve střehu, nikdy se nezastavit. Může to být velmi únavné, ale on má správnou mentalitu, aby odolal útokům soupeřů. A ve finále je ten nejnebezpečnější ze všech.“
Vy jste čelil Rodu Laverovi, poslednímu, kdo dokončil Grand Slam. Myslíte si, že by to Sinner mohl dokázat?
„Rocket Man (přezdívka Lavera, pozn. red.) to dokázal nejen jednou, ale dvakrát. Pokud jde o Jannika, nepřekvapilo by mě, kdyby se mu tento výkon podařil. Je nejlepším hráčem.“
Díky Sinnerovi a jeho výkonům teď všichni mluví o tenise. Jaký to na vás má vliv?
„Italové, jak vždy říkám, jsou spíše fanoušci než sportovci. Mají tendenci naskočit na vlnu vítězů nebo mužů okamžiku. Viděli jsme to u jachtingu, u Tomby, u Valentina Rossiho. Teď je tu Sinner. Vidím ho všude, stačí otevřít ledničku a najdu ho tam, jak dělá reklamu.“
Je nějaký šampion, se kterým byste ho přirovnal?
„Možná Borg. Chladný, nikdy se nerozčiloval, jako Jannik. Co by ho vlastně rozčilovalo? Talentovaný, slavný, číslo 1 na světě, obdařený talentem. Uměl ho rozvíjet a teď už nemá žádné slabiny.“
