Královna běhu na 5 000 a 10 000 metrů a souboj s italskou atletkou: „V červnu porodím, bude to moje nejkrásnější zlato“

Keňské holčičky s copánky na ni hledí s obdivem, jako by to byla popová hvězda, ona plachě skrývá své mírně vyklenuté bříško pod černou bundičkou. Když ji tak vidíte, Beatrice Chebet, která se v červnu stane maminkou, nevypadá jako ta divoká pětadvacetiletá tyranka na 5 000 a 10 000 metrů: je světovou rekordmankou a úřadující mistryní světa i olympijskou vítězkou v obou disciplínách. V letech 2018 a 2019 závodila tady na „Discovery Kenya“, v roce 2026 je superhvězdou svého manažera a otce, Gabriele Rosy. Druhá Italka v jejím životě se však jmenuje Nadia: Battoclettiová jí dosud vždy zablokovala cestu k cíli.

Tak Beatrice, kluk nebo holka?

„To ještě nevíme, ale v každém případě to bude požehnání, ta nejlepší zlatá medaile, jakou ti život může dát. Poté, co jsem dosáhla mimořádných výsledků, chtěla jsem se jako žena realizovat i tímto způsobem. Je třeba respektovat každé rozhodnutí druhých, ale já chci být brzy nazývána maminkou“.

Proč sis vybrala právě toto období?

„Když máš kariéru, musíš každý krok pečlivě plánovat. Rok 2026 je rok bez mistrovství světa a bez olympiády, ten pravý na to, abych se zastavila. V roce 2027 se zamyslím nad návratem, abych byla v Los Angeles 2028 na vrcholu: chci obhájit každý těžce vydřený úspěch“.

Ale nemáte strach, že se vrátíte méně silná než předtím?

„Myslím si naopak, že se vrátím silnější, mám před sebou zářivou budoucnost. Jsem přesvědčená, že dokážu uvolnit novou energii. Ráda bych se stala inspirací pro sportovkyně a ženy obecně, nejen pro ty africké. Není správné vždy si vybírat mezi kariérou a soukromým životem, máme právo věnovat se obojímu.“

Setkala jste se s jinými kolegyněmi, které prožily stejnou situaci?

„Během zimních olympijských her budu v Miláně, setkám se také se Serenou Williamsovou: ráda bych s ní sdílela tuto stránku našich životů. Napsaly mi i moje soupeřky: například od Nadii Battocletti jsem dostala krásnou soukromou zprávu.“

Vy jste však důvodem, proč Battocletti nemá olympijské ani mistrovské zlato…

„Jsme soupeřky, ale také kamarádky. Líbí se mi, že chce vystudovat a stát se architektkou: i ona si myslí, že je důležité realizovat se mimo sport. Na dráze je pak jako tygřice: nevypadá jako evropská atletka, ale jako Afričanka…“.

Vysvětlete nám to lépe.

„Nevzdává se, je houževnatá a vytrvalá, ale dokáže vás porazit i ve sprintu. Ano, i v ní je kus Afriky. A navíc má trpělivost, sebevědomí a talent. Ví, že její chvíle brzy přijde: může vyhrát Ultimate Championship a na mistrovství světa v roce 2027, až se znovu utkáme, může být velmi nebezpečná, zejména na 5 000 metrů.“

O svém rozhodnutí stát se matkou jste se poradila také s doktorem Gabriele Rosou, svým dlouholetým manažerem: co pro vás tato osobnost znamená?

„Je otcem nás všech, vizionářem, který pochopil krásu a sílu Keni. Viděl v nás talent, který jsme sami neviděli. Pomohl mi uvědomit si, že to dokážu, a vybudoval tábory, kde jsem mohla růst: bez něj bych byla jiným člověkem, jinou ženou.“

Na závěr, jaké jsou vaše cíle po návratu?

„Plánuji se po Los Angeles věnovat maratonu. Na silnici mám velký potenciál, můžu se pokusit vyhrát i tam všechno. Naučila jsem se neklást si limity, chci se stát nejlepší vytrvalkyní všech dob. Jako máma.“