Hovoří Filippo, který pracuje v organizaci Internazionali: „Oběd v Paříži s Manolo Santanou, vtipy s Panattou, láska tety Leay. Sinnerovo mlčení? Raději neodpovím.“
„Vyprávět o mém otci je těžké, ale zároveň snadné.“ Takto začíná Filippo Pietrangeli v bolestivém, ale zároveň osvobozujícím telefonátu. V době smutku může otevření knihy vzpomínek odvést pozornost od pocitu ztráty a umožnit, byť jen na chvíli, cestu časem.
Filippo, jaký byl Nicola Pietrangeli jako otec?
„Může to znít divně, ale byl to otec jako každý jiný. Miloval nás, vychoval nás, nikdy nám nic nechybělo. Jistě, byl to otec, který nám trochu překážel, v dobrém slova smyslu. Nechal nás žít v úplně jiném světě než ostatní děti. Když cestoval po světě, nejprve jako hráč a poté jako kapitán Davisova poháru, byl vždy pryč. Poté se usadil v Římě a my jsme začali sdílet jeho vášně.“
Tenis?
„Ve skutečnosti jsme my děti všichni provozovali různé sporty. Já jsem jezdil na koni, Marco hrál americký fotbal, Giorgio surfoval.“
Klasická vzpoura proti vůli rodičů?
„Kdepak, vždy nám nechal volnost ve výběru. Nikdy nás nenutil hrát tenis, i proto, že příjmení bylo těžké…“
Jaké společné zájmy jste tedy měli?
„Hrál jsem s ním v fotbalovém týmu Canottieri Roma. Já jako obránce, on jako záložník, i když se narodil jako útočník. Hráli jsme Caravellu, historický turnaj mezi kluby, a vzhledem k přátelství s princem Albertem jsme organizovali i zápasy proti týmu Monackého knížectví.“
Došlo na hřišti k nějakým sporům?
„Ne, ne, ale jednou jsme zorganizovali epizodu pořadu Scherzi a parte. Já a můj bratr Marco jsme předstírali, že se dotýkáme a padáme na zem, rozhodčí pískal neexistující fauly a táta se rozčiloval.“
Jaké vzpomínky máte na Nicolaua Pietrangeliho jako hráče?
„Když vyhrál Roland Garros a Internazionali, ještě jsem se nenarodil (Filippo se narodil v roce 1963, pozn. red.). Viděl jsem v televizi finále italského mistrovství s Adrianem Panattou.“
Boloňa, 27. září 1970: to bylo jakési předání štafety.
„Adriano byl u nás doma velmi často. Jeho vztah s mým otcem byl od prvního dne, kdy se poznali, poznamenán neustálými vtípky. A tak to bylo až do konce. Oba měli rádi přátelské škádlení: byla to hra.“
Jak jste prožil události finále Davis Cupu v roce 1976? Protesty v Itálii, politický tlak, aby se nehrálo v Chile během Pinochetovy diktatury, a odhodlání vašeho otce tam tým přesto vzít?
„Byl jsem teenager: v rodině to bylo dost silné období, i my jsme cítili, že atmosféra není vůbec uvolněná. S bratry jsme si všimli, že pod naším domem parkovalo 24 hodin denně policejní auto nebo auto karabinieri. O několik let později mi otec řekl o výhrůžkách, které v těch týdnech dostal.“
Na které zápasy vzpomínáte s největší radostí?
„My děti jsme jedli chleba a tenis: byli jsme součástí toho světa. Jednou jsem se zúčastnil oběda v Paříži s mým otcem a Manolo Santanou, hráčem, který mu znemožnil získat třetí titul v řadě na Roland Garros, ale který se pak stal jeho blízkým přítelem. Dalšího velkého rivala, Roda Lavera, jsem potkal v Římě, když mu táta předával Zlatou raketu. A pak McEnroe, Federer, Djokovic, Nadal…“
A Lea Pericoli?
„Byla jako teta: teta Lea. Měla mě moc ráda, měla zvláštní vztah s mým otcem. Když zemřela, hodně jsem plakal.“
Nakonec jste se tenisem začal živit.
„V roce 1999 jsem nastoupil do organizace Internazionali. Vzpomínám si na krásný výlet s mým otcem a synem do San Diega, kde jsme se zúčastnili finále Fed Cupu 2010. V posledních letech jsme si byli velmi blízcí: kvůli jeho zdravotním potížím jsem ho doprovázel na cestách. Měl jsem to privilegium být mu nablízku díky své práci, za což děkuji Fitp.“
Byli jste také v Malaze.
„Ano, v roce 2023 jsme po 47 letech znovu vyhráli Davis Cup a on byl nesmírně šťastný, že mohl zvednout pohár společně s kluky. Byl na ně pyšný.“
Před několika měsíci předčasně zemřel Giorgio.
„Tragédie. Za rok a půl jsem ztratil matku, bratra a otce.“
V těchto dnech vzdává tenisový svět veřejnou poctu ikoně tohoto sportu. Jannik Sinner, idol naší doby, nezveřejnil žádný příspěvek na sociálních sítích. Je vám to líto?
„Raději bych na to neodpovídal.“
