Mistr světa ze Singapuru se chystá na svůj debut na mistrovství Evropy v Polsku: „Čím více silných soupeřů je, tím je to pro všechny motivující. Z let strávených v juniorské kategorii mi zůstala chuť trénovat a touha po vítězství.“

Debut mistra světa. Pro Simoneho Cerasuola bude úterní 2. prosince v polském Lublinu, kdy se postaví na startovní blok mistrovství Evropy v krátkém bazénu, mít zvláštní příchuť: v rozplavbách na 100 m prsa bude muset hned od začátku plavat rychle, aby se dostal mezi první dva italské závodníky, ale také aby se představil v roli, kterou mu vybojovalo letní zlato na 50 m. Bude také muset hájit image mistra světa mezi olympionikem Nicolò Martinenghim, nadějným plavcem Ludovicem Vibertim a nováčkem Gabrielem Mancinim. Jedná se o národní tým bez Benedetty Pilato (která nebude moci obhájit svůj titul z před dvou let v disciplíně 50 m prsa kvůli diskvalifikaci, která se týkala i Chiary Tarantino) a Grega Paltrinieriho, který se nyní více věnuje dálkovým disciplínám, i když bude i nadále startovat v disciplíně 1500 m. Hvězdami italského týmu mezi 30 nominovanými jsou olympionici Thomas Ceccon (který bude soutěžit pouze v dnešním závodě na 100 m znak a ve štafetách před odletem do Austrálie) a Nicolò Martinenghi, mistr světa Simone Cerasuolo, stříbrná medailistka z mistrovství světa Simona Quadarella, špičkoví plavci Sara Curtis (která se po mistrovství Evropy vrátí do USA a vynechá zimní národní mistrovství) a Carlos D’Ambrosio. Sedm z nich má před sebou absolutní debut: Alessandra Mao, Irene Burato, Paola Borrelli, Agata Maria Ambler; Giovanni Guatti, Francesco Lazzari a Gabriele Mancini. Do italského týmu se vrací specialisté na krátký bazén Lorenzo Mora, Michele Busa a Costanza Cocconcelli. Kapitány zůstávají Lorenzo Zazzeri a Silvia Di Pietro. Bez Rusů, kteří od Polska nezískali vízum, se na šampionátu utkají Britové a Francouzi. Itálie se bude snažit navázat na úspěch z Otopeni 2023, kde vybojovala 22 medailí (7 zlatých, 12 stříbrných, 3 bronzové). Mezitím se Cerasuolo svěřuje.

Cerasuolo, jak se za pár měsíců změnil váš život? Budete pociťovat tlak kvůli nové situaci?

„Myslím, že tyto mistrovství Evropy prožiji bez starostí, budu se snažit podat co nejlepší výkon. Záleží mi na tom, protože loni na krátkém bazénu se mi nepodařilo předvést se v tom nejlepším světle a rád bych si vedl dobře i na 25 metrech. Absolvoval jsem pěknou sérii tréninků, zatím jsem nenarazil na žádné překážky. Absolvoval jsem také dobrý výškový trénink. Trénoval jsem dobře. Myslím, že jsem v tréninku udělal pokroky.“

Změnila se také vaše mentalita v přístupu k každodenní práci?

„V každodenním přístupu k práci jsem vždycky vynikal. Ale určitě mám teď možná větší povědomí. Podle statistik jdu správnou cestou, takže mě to, co dělám, baví ještě víc. Vkládám do toho víc chuti. Chuti z Romagny.“

Možná v prsa ještě nikdy nebyla taková konkurence jako tentokrát: od teď to bude dvojitá výzva, mezi italskými reprezentanty a zahraničními soupeři.

„Ano, už v rozplavbách na mistrovství Evropy bychom se měli mezi sebou ‚porazit‘, protože nás bude čtyři, ale dva z nás vypadnou. Takže už v rozplavbách budeme připraveni se navzájem utkat. Ale myslím si, že to je stejně prospěšné pro nás i pro celý sport. Je třeba to vnímat a prožívat pozitivně. Protože když to nakonec jen snášíš…“.

Je to celé i hra mysli?

„No, určitě. Je třeba být soustředěný. A nenechat se rozptylovat zbytečnostmi: mentálně se musíme držet spíše konkrétních věcí, zůstat soustředění a snažit se dobře odvést svou práci“.

Od Martinenghiho přes Vibertiho až po zahraniční hráče – bude se na vás dívat jinak?

„To nevím, nemyslím si. Nakonec jsem to pořád já, ale upřímně řečeno mě moc nezajímá, jak mě vidí ostatní. Raději se dívám na to, jak se vidím já sám.“

A jak se vidíte jako mistr světa po létě plném veřejných vystoupení a módních přehlídek?

„Nejkrásnější a nejdojemnější okamžik byl na stadionu Juventusu, kde jsem se seznámil s Chiellinim. Vrátím se tam. Svět sportu a fotbalu mě naprosto fascinuje, nikdy mě to neomrzí. Chápu ale i to, co říká Thomas Ceccon ohledně rozptýlení. Samozřejmě ještě nemám takovou mediální pozornost jako on a moc se mi to nelíbí, v tom se s ním trochu ztotožňuji. Není vždy příjemné mluvit o sobě. Když můžu, užívám si klid ve svém městě.“

Požádal jste více o radu Martinenghiho nebo Scozzoliho ohledně toho, jak žít a zvládat úspěch?

„S Martinenghim jsem mluvil na mistrovství světa v Singapuru. Scozzoliho vídám častěji na trénincích a samozřejmě mi dal více rad. Ale více pomoci jsem hledal u své rodiny, která mi chce výhradně jen to nejlepší.“

Po zisku zlaté medaile z mistrovství světa přišla zpráva, že 50 m prsa bude od roku 2028 olympijskou disciplínou, a tak se na olympiádě naskytnou dvě příležitosti: 50 a 100 m prsa. Do Paříže pojede v roce 2026 pouze na mistrovství Evropy, bude si v Los Angeles chtít vzít odvetu?

„Zatím trénuji na obě vzdálenosti. Chci se zlepšovat v obou. Vůbec nemyslím jen na jeden závod. Ještě není čas na to myslet. Možná ten čas přijde, uvidíme, co přinese budoucnost. Teď se ale určitě soustředím na přípravu na ty dvě disciplíny.“

Jak si ale představujete nástup zkušenějších prsařů, jako je Peaty, do závodu, který jste vyhrála?

„Peaty do Los Angeles nepojede jen tak, aby se zúčastnil. Každý šampión, který se postaví na startovní blok, bude chtít mít slovo, a jsem si jistá, že pokud přijede, bude mít slovo. My Italové – a nevíme, kdo tam bude – se budeme tvrdě bránit.“

Rusové na mistrovství Evropy nebudou: bude to tento týden snazší?

„Je mi líto, že tam nejsou. Rusové jsou v prsařském plavání velmi silní. Rád bych se znovu utkal s Prigodou a Shymanovičem. Doufám, že je v létě uvidím v Paříži. Čím více silných soupeřů je, tím je to pro všechny motivující. A proto je to vždycky dobře.“

Co zbylo z toho Cerasuola, který vytvořil juniorský světový rekord na 50 m prsa?

„Určitě chuť trénovat, chuť dokázat sám sobě, co v něm je. A každý den dál bojovat za své sny.“

Vždycky se motivuje Juventusem…

„Moje motto ‚až do konce‘ je stejné jako motto ‚bianconeri‘, jak jsme viděli v Lize mistrů. Můžu ho přenést i do plavání. Spalletti se mi líbí. Je to člověk, který ví, o čem mluví, a je velmi inteligentní. Věřím, že Juve si povede dobře.“

Mezi jeho idoly patří Allegri a Sinner. Koho by chtěl poznat jako prvního?

„Kromě Juventusu bych teď moc rád potkal oba. Jsem si jistý, že k tomu dojde velmi brzy.“

Plavec, který sleduje tenis a vyhrává?

„To, co Sinner dokázal v posledních letech, skutečně změnilo způsob, jakým vnímáme individuální sporty. To, co Sinner dokázal svým vítězstvím ve Wimbledonu a tím historickým finále na Roland Garros, zůstává nezapomenutelným příkladem. Sinner skutečně změnil individuální sport v Itálii. Je to sportovní osobnost, kterou je třeba bezvýhradně obdivovat. Těším se, až ho poznám.“

Je skromnost něco, co vás možná spojuje?

„Ano, rozhodně. Je to velmi klidný člověk. Rád pracuje na tom, co miluje. A nakonec skromnost a tvrdá práce společně tvoří tu nejlepší cestu k vítězství. Což nutně neznamená stát se mistrem světa, ale je to osobní úspěch.“

Každé ráno, když jde na trénink, díváte se na zlatou medaili ze Singapuru?

„Nedívám se na ni každý den, ale často mi v těžkých chvílích trochu připomíná sílu těch okamžiků. Když si to finále znovu přehrávám, celý můj den se stává krásnějším.“

Vyhrát je těžké, obhájit titul je jiná a složitější výzva?

„Ano, výzva je vždy větší, ale nakonec je to i to krásné na tom. Kdo vyhraje, musí se snažit zůstat na vrcholu, kdo nevyhraje, musí se pokusit o nápravu. To je na sportu krásné. Porážky pomáhají růst a vedou k těm nejkrásnějším okamžikům.“

Jaký dárek jste si nadělil za zlatou medaili z mistrovství světa?

„Dárek, který jsem si nadělil, je spíše dárek od srdce: pořídil jsem si psa, čokoládového labradora. Jmenuje se Singa, podle Singapuru…“