Bývalý trenér světové jedničky: „Kdybychom si sedli a promluvili si, možná by to šlo, ale nakonec jsme to neudělali“

Lítost nad tím, jak to dopadlo s Carlosem Alcarazem, a narážka na velkého rivala Sinnera. „Trénovat Jannika? Nikdy nevíš, ale musel bych o tom popřemýšlet.“ Carlos Ferrero prolomil mlčení několik dní po rozchodu se svým svěřencem, světovou jedničkou, a z jeho slov jasně vyplývá, že příběh s hráčem z Murcie rozhodně neměl skončit takto. Blesk z čistého nebe, který udeřil náhle. Ferrero promluvil v rozhovoru pro Marca, ve kterém popsal důvody rozchodu: „Všechno vypadalo, že jde dobře. Je pravda, že když končí rok, je třeba některé věci ohledně smluv přehodnotit, jak jsme to vždy dělali. Carlosův tým myslí na to, co je nejlepší pro něj, a můj tým myslí na to, co je nejlepší pro mě,“ řekl Ferrero. „Byly tu některé otázky, na kterých se obě strany neshodly. Možná by se daly vyřešit, kdybychom si sedli a promluvili si, ale nakonec jsme to neudělali a rozhodli jsme se nepokračovat.“

Žádné signály, tedy žádné neshody před rozloučením. Slova, která zavánějí hádkou, něčím, co se pokazilo a ani jeden z nich nebyl připraven to napravit. Možná trochu žertovně, a vzhledem k tomu, že rok 2026 bude možná posledním rokem Sinnera s Darrenem Cahillem, byl Ferrero dotázán na možnost, že by jednoho dne trénoval tohoto italského šampiona: „Je to věc, nad kterou bych se měl zamyslet. Jsou to výjimeční hráči, ale jak jsem řekl předtím, není čas přemýšlet o něčem takovém a říkat ano nebo ne. Teď je čas překonat toto těžké období, protože na Carlose stále myslím každý den a není čas myslet na ostatní. Nebylo by to snadné. Přizpůsobil jsem svůj styl Alcarazovi. V tuto chvíli nezvažuji jiné možnosti: dostaly se ke mně nabídky, ale odmítl jsem je. Teď potřebuji dva nebo tři měsíce, abych si odpočinul.“ Ferrero vypadá opravdu zarmouceně z toho, jak to s Alcarazem dopadlo, ale necítí přílišnou zášť vůči tomu, kdo ho nahradí, Samu Lopezovi, s nímž si před pár dny rozdělil titul trenéra roku ATP. „Bylo by trochu sobecké žádat ho, aby zůstal v akademii a vzdal se toho. Myslel jsem na jeho rodinu a na kariéru, kterou může mít. On už vedl tento typ hráčů a rok 2025 ho připravil na to, co bude muset letos dělat. Alcaraz nutně nepotřebuje velké jméno nebo grandslamového šampiona, i proto, že už teď prožil určité situace, ale potřebuje být s někým, s kým mu to klape, kdo mu vštípí důvěru, hodnoty a pracovitost, a Samu může být tou osobou.“