Útočník na sociálních sítích útočí na klub: „Byla dohoda, že mě v případě vhodné nabídky pustí, nechápu, proč mě nechtějí pustit.“ Lookman o rok později: z pozice v pozadí s myšlenkami na PSG k odchodu do Interu
Napětí mezi Nigerijcem a Atalantou i v srpnu 2024: tehdy ale trénoval bez rozruchu a po 10 dnech byl mír. Tentokrát…
Srpen je horký, a to nejen kvůli teplotám. Atalanta vstupuje do posledního měsíce přestupového období se dvěma klíčovými úkoly: hledáním „nového Reteguiho“ a řešením odchodu Lookmana. Ne nutně v tomto pořadí. Flashback: právě v této době, před rokem, italsko-argentinský útočník přistál v Bergamu po prvním zranění Scamaccy. O několik dní později vypukla kauza, v jejímž centru stál Ademola, hrdina z Dublinu, a silný zájem PSG o jeho agenty, který se pak dostal až k bergamskému klubu.
17. srpna 2024: Atalanta se právě vrátila ze Superpoháru ve Varšavě, kde hrála proti Realu Madrid, a připravuje se na výjezd do Lecce, kde se odehraje první zápas ligy. K již tak horké bramboře, kterou je Koopmeiners, se přidává další: Lookman žádá, aby nebyl povolán na zápas v Salentu. Je to jako blesk z čistého nebe v posledních dnech již tak více než bouřlivého přestupového období, které se vyvíjí jinak, než se původně plánovalo. Důvod? Možnost získat nabídku na přestup do Paris Saint-Germain Luise Enriqueho, budoucího mistra Evropy. „Jsme velmi klidní, vždy jsme dodržovali své závazky. Velmi často jsou tito mladí lidé naváděni nebo jim jsou navrhovány nevhodné věci. Skutečnost, že přestupové okno je otevřené i po zahájení ligy, některé situace neusnadňuje,“ objasnil Luca Percassi, zatímco Gasperini zdůraznil, že „nikdo nečekal, že se ocitneme v této situaci“.
ABSENCE A NÁVRAT— Hráč narozený v roce 1997 se po několikadenní pauze, během níž se neukázal v tréninkovém centru, vrátil do Zingonie a začal pravidelně trénovat, avšak pouze individuálně, odděleně od zbytku týmu, jak si sám a jeho okolí přáli. Zájem Paříže postupně ochladl, což napomohlo téměř přirozenému návratu do týmu, k němuž došlo 28. srpna, dva dny před výjezdem na zápas s Interem, na který byl pravidelně povolán, i když nakonec nenastoupil. V podstatě se tak případ uzavřel. Trval asi deset dní, ale nikdy nedošlo k rozchodu. Ba co víc: po přestávce na začátku září podepsal Ademola vítězství 3:2 proti Fiorentině v úvodním zápase stadionu v Bergamu s novou Curva Sud. Mír byl uzavřen, pokud vůbec byl potřeba.
MINULOST A SOUČASNOST— Během těch deseti dnů se Lookman držel v pozadí: žádná publicita, žádné skandály. Ticho a diskrétnost i ohledně této záležitosti, zatímco klub je přesvědčen, že brzy dojde k vyřešení. A tak se také stalo. Téměř o rok později jsou okolnosti této kauzy diametrálně odlišné, s odstraněním hráče z klubových sociálních sítí a krokem vpřed ze strany hráče, který prostřednictvím sociálních sítí požádal o přestup. A i závěr, ať už bude jakýkoli, se zdá být odlišný. „Dal jsem tomuto dresu všechno a jsem jako člověk i jako profesionál zacházeno špatně.“
Ademola Lookman vystoupil na veřejnost. Učinil tak prostřednictvím příspěvku na Instagramu, ve kterém vyjádřil své přání: opustit Atalantu. „Po třech mimořádných letech v Bergamu si myslím, že je čas na změnu a nové dobrodružství. V minulosti se na Atalantu obrátilo několik klubů a já jsem vždy byl loajální. Nyní se však s majiteli klubu shodujeme, že nastal správný čas, a klub mi dal jasně najevo, že pokud přijde odpovídající nabídka, umožní mi odejít.“ Nigerijský útočník přímo odkazuje na nabídku Interu Milán ve výši 42 milionů plus 3 miliony bonusů: „Nyní, i přes to, že byla předložena nabídka v souladu s tím, co bylo dohodnuto, klub bohužel blokuje tuto příležitost z důvodů, které nechápu.“
„V posledních třech letech jsem dal všechno, nejen jako fotbalista, ale i jako člověk. Vždy jsem nosil dres s hrdostí a snažil se reprezentovat klub a město Bergamo s hrdostí, vášní a odhodláním. Přišel jsem sem s nadějí, že pomůžu tomuto výjimečnému klubu a budeme společně růst. Vytvořili jsme vzpomínky, které si budu navždy pamatovat. Vítězství v Evropské lize, stát bok po boku se svými spoluhráči toho večera v Dublinu a oslavovat s fanoušky, je jedním z momentů mé kariéry, na které jsem nejvíce hrdý. Ještě teď mám husí kůži, když na to vzpomínám. Atalanta, a především fanoušci, jsou součástí mě. Od prvního dne, co jsem sem přišel, jsem se tu cítil jako doma a vždy jsem se snažil tuto lásku oplatit, i v momentech, kdy to za kulisami nebylo snadné. Proto je pro mě tak těžké psát tyto řádky. Miloval jsem každý okamžik, ale myslím, že teď je čas na změnu.“
Sbohem— „Výsledkem je, že po mnoha měsících nesplněných slibů a podle mého názoru špatného zacházení se mnou jako s člověkem i jako s profesionálem bohužel nevidím jinou možnost, než se postavit za to, co považuji za správné. Mohu potvrdit, že jsem podal žádost o přestup. I přes těžké chvíle, které jsem prožil, z nichž mnohé zůstaly soukromé a důvěrné, jsem se vždy snažil dát na první místo klub, fanoušky a tým a doufal jsem, že se nedostanu až sem, ale nemyslím si, že je jiná možnost. Fanouškům, kteří jsou srdcem tohoto klubu, chci říct: je mi opravdu líto, že jsme se dostali až sem. Doufám, že pochopíte tuto velmi obtížnou situaci. Jednoduše se jedná o to, že se musím postavit za to, co považuji za správné pro mě. Vaše podpora byla vždy úžasná a vytvořili jsme mezi sebou zvláštní pouto. Doufám, že se společně s klubem podaří co nejdříve najít řešení, které bude vyhovovat všem. S láskou a vděčností.
