Po vítězství ve Vídni se světová dvojka poprvé zmínila také o své partnerce, která byla přítomna po boku jeho matky Siglinde: „Děkuji své rodině a své přítelkyni.“

Jannik Sinnerovi chyběl titul na turné v Pekingu. Na krytém antukovém kurtu ve Vídni se italský tenista po zastávce v Šanghaji mohl opět radovat, když porazil Zvereva po krásném finále. Byl s ním celý jeho rodina: otec Hanspeter, matka Siglinde… a jeho přítelkyně Laila Hasanovic, která tentokrát stála přímo v jeho rohu. A jim, kromě svého týmu, věnoval Sinner část svého vítězného projevu v angličtině, který jinak pronesl téměř celý v němčině: „Děkuji za podporu a za práci, kterou děláte. Všichni mají rodiny a přítelkyně, není to jednoduché. Ale děkuji také své rodině, své přítelkyni a také těm, kteří jsou doma, znamená to pro mě hodně.“

Jannik nikdy nezapomene poděkovat celému svému týmu, ale nikdy výslovně nezmínil svou přítelkyni. Před projevem po předání cen však pro mikrofon ATP analyzoval krásný zápas, který vyvrcholil comebackem: „Začátek finále byl pro mě těžký, měl jsem brejkbaly, ale začal jsem pozadu. Snažil jsem se ale zůstat mentálně soustředěný a hrát svůj nejlepší tenis, když na tom záleželo. Snažil jsem se tlačit a jsem rád, že jsem vyhrál další titul. Nejdůležitější je neslevit, zůstat soustředěný. Klíčem bylo dobře podávat a šetřit energii při podání. Skvělý výkon jak můj, tak Zverevův.“

křeče—  Na tiskové konferenci Jannik vysvětlil fyzické potíže, které měl v posledních hrách, kdy si sahal na levou nohu: „Myslím, že ve finále vždy cítíte trochu větší tlak. Měl jsem nějaké křeče, velmi, velmi malé. To, co se stalo v Šanghaji, mě určitě něco naučilo. Tentokrát to nebylo tak intenzivní, jinak by to nebylo možné. Podával jsem docela dobře, a to mi dalo energii hrát znovu dobrý tenis v odpovědných hrách. Fyzicky se cítím dobře. Na konci jsem se také dobře pohyboval. Takže je všechno v pořádku. Jsem trochu unavený, stejně jako Sascha na konci. To je normální. Týden byl velmi intenzivní a dlouhý. Jsem velmi, velmi šťastný.“ A když se ho novinář zeptal, zda se mu líbí, že ve Vídni může mluvit v dialektu Jižního Tyrolska, Sinner odpověděl: „Myslím, že je to hezké, ale nakonec jsem Ital, cítím se jako Ital. Atmosféra, kterou mám v Itálii, je velmi těžké překonat.“