Stejně jako proti Austrálii a Belgii i proti Španělsku čekala italská dvojice na „rozhodující zápas“, který se nikdy neodehrál. Ale i tak oslavovala: „To, že tam jsou, dodává jim sebevědomí a oni dodávají sebevědomí nám, to je to nejdůležitější.“
Po posledním zrychlení forhendem Flavio pochopí, že to dokázal. Filippo k němu běží, Matteo přeskakuje tabule ohraničující lavičku a jde ho obejmout. Z šaten se do arény vrací Simone a Andrea. Itálie vyhrála 2:0 v singlu, takže je nepotřebuje. Stejně jako proti Rakousku a Belgii. V Bologni Bolelli a Vavassori žili v neustálém očekávání, že budou muset odehrát „rozhodující zápas“, který se však nikdy nekonal. Finále bylo především emocionální horskou dráhou. S dlouhým a stresujícím čekáním, než všichni společně zvedli Insalatiera. Po prvním bodu, který získal Berrettini, se totiž zápas Cobolliho vyvíjel velmi špatně. Munar vypadal jako zuřivec, Flavio byl bez energie. Ani otec Stefano už nevěřil. Bolelli a Vavassori, kteří byli kapitánem Volandrim nominováni pro případné rozhodující utkání, se v určitém okamžiku šli rozcvičit, mentálně si zopakovat taktiku a naladit se na soutěžní atmosféru. Bylo to zbytečné? Ne, protože v chemii Davis Cupu má všechno svůj smysl.
Bolelli a Vavassori tvoří velmi sehraný tandem: vznikl v létě 2023 a dokázal se dostat do tří finále grandslamových turnajů (Australian Open 2024 a 2025, Roland Garros 2024), získat 7 titulů ATP a podruhé v řadě se kvalifikovat do finále ATP, kde se před několika dny v Turíně dostali až do semifinále a i letos skončili v první desítce světového žebříčku této disciplíny. Vavassori byl v Turíně jako doma: na tréninky se vždy vrací do Ct Pinerolo, kde pracují jeho otec Davide, jeho trenér, matka Dorina a sestra Sara. Bolelli je naopak rodilý Boloňan a tenisově vyrůstal v Country Clubu ve Villanově, nedaleko výstaviště, kde se konal Davis Cup. Chtěl být protagonistou. Oba na tom záleželo, také proto, že Andrea a Simone, i když si na okruhu užili mnoho úspěchů, s národním týmem – jako dvojice – ještě nezanechali stopu. Malá poznámka: Bolelli, 40 let, se může pochlubit bohatší historií, s 46 odehranými zápasy ve dvouhře a čtyřhře (24 vyhraných, 22 prohraných) od roku 2007. Dvojice Bolelli/Vavassori naopak odehrála v Davisově poháru pouze tři zápasy, dva prohrané a jeden jediný vítězný, byť velmi cenný: 2:1 nad Belgií v round robinu 2024, který byl rozhodující pro postup ze skupiny. A do účtu je třeba započítat i vyřazení v prvním kole, jako číslo 1 nasazení, na olympijských hrách v Paříži.
NA LAVIČCE— Bolelli a Vavassori nikdy nenastoupili v posledních dvou fázích vedených Sinnerem v Malaze. Jannik v roce 2023 hrál spolu se Sonegem rozhodující čtyřhru proti Nizozemsku a Srbsku, loni se spojil s Berrettinim, aby vyřadili Argentinu ve čtvrtfinále. A nehráli ani v Bologni. Na rozdíl od Španělů Granollerse a Martineze, kteří byli rozhodující pro porážku České republiky a Německa, Italové zůstali v boxech a čekali, až konečně přijde jejich řada. „Byli jsme připraveni hrát, ale kluci byli fantastičtí a Flavio předvedl šílený comeback,“ řekl Bolelli po slavnostním předávání cen. „Věděli jsme, že musíme být připraveni a nabití energií. To, že jsme tam byli, jim dodává sebevědomí a oni dodávají sebevědomí nám, to je nejdůležitější. Nevadí mi, že moji spoluhráči vyhráli a já nehrál, je to v pořádku,“ řekl Vavassori a dodal: „Říkali jsme to už před čtvrtfinálovým zápasem: kdokoli nastoupí, dá do toho celé své srdce. Vyrostli jsme spolu, máme velmi silný týmový duch. Když máte tak semknutý tým, individuální ambice jdou do pozadí.“
