Syn legendárního „Profesora“ vypráví o vášni svého otce, který před dvaceti lety zemřel v přímém přenosu během konfrontace s bývalým prezidentem Janova Preziosim: „Byl trenérem s naprostou oddaností. Měl jít do Juventusu a Neapole, ale Montezemolo a Moggi…“

Franco Scoglio změnil slovník fotbalu a vymyslel si svůj vlastní. „Já nedělám poezii, já vertikalizuji.“ „Vy tam vzadu musíte přestat. Jinak budu mluvit sprostě.“ „Nenávidím Sampdorii a nenechám si ujít žádnou příležitost to zopakovat.“ „Jaká to rozkoš, když prohrávám.“ A tak dále, vždy přímý a v souladu se svou osobností. Bývalý trenér Janova však nebyl jen souborem kultovních frází. Dnes je to 20 let od jeho smrti, smrti, kterou vizionář jako Scoglio předpověděl téměř jako čaroděj, co se týče načasování a způsobu. „Zemřu, když budu mluvit o Genoe,“ zněla předpověď Profesora o několik let dříve. A přesně tak se stalo: zemřel na srdeční zástavu v přímém televizním přenosu přesně 3. října 2005, když bývalý trenér Rossoblù diskutoval s tehdejším prezidentem Grifone, Enricem Preziosim. Byla to živá, ale civilizovaná debata. Tón se vyostřil, pak Scoglio mávl rukou a naklonil hlavu dozadu nepřirozeným pohybem, k úžasu přítomných ve studiu. A odešel. Zemřel, když mluvil o Janově. Dnes na něj vzpomíná jeho syn Tobias, který žije v Německu a je nejvášnivějším fotbalovým fanouškem ze čtyř dětí Profesora.

Tobiasi, kolikrát jste si prohlížel záběry z večera, kdy váš otec zemřel v přímém přenosu?

„Mnohokrát, a ze začátku to bylo velmi bolestivé. První dva tři roky mi to připadalo jako horor, ale postupem času jsem se s tím smířil. Také proto, že záběry nejsou úplně jasné, vypadá to, jako by můj otec usnul. Požádal jsem přítele, aby je odstranil z internetu, ale vysvětlil mi, že by je někdo dal znovu online. Byla by to zbytečná bitva.“

Scoglio během své trenérské kariéry hodně cestoval, jaký vztah se vám podařilo navázat?

„Ze všech dětí jsem byl vždycky největší fotbalový fanoušek: mám dvě sestry, které fotbal nesledují, a bratra, který se zajímá o tenis, zatímco já jsem cestoval 850 kilometrů z Kaiserslauternu, kde jsem bydlel, do Janova. Táta mi zavolal, než se dohodl s Janovem (tři období jako trenér rossoblù, pozn. red.), a řekl mi: „Drž se, mám pro tebe překvapení…“. A největším překvapením byla vždy lavička Grifone.“

Když vztah mezi Scogliem a Genoou skončil, Profesor vždy velmi trpěl…

„Byl zoufalý, trápil se, byl úplně zdrcený. Protože trénoval s naprostou oddaností, na rozdíl od ostatních: nepracoval pro peníze, ale z vášně. Natolik, že v roce 2001 odešel a klubu nechal velkou část svého platu. Pro Geno. U jiných týmů si peníze bral, jak se sluší a patří.“

Vášnivá láska k rossoblù.

„Vzpomínám si na jednu příhodu před derby v dubnu 2001, byli jsme spolu v hotelovém pokoji v předvečer zápasu. Vzbudil jsem se ve 4 hodiny ráno, abych se napil vody, a našel jsem tátu na posteli s asi dvaceti listy a tabulemi, jak studuje sestavu. Ani si mě nevšímal, jen říkal: „Počkej, ticho, ticho, nevím, jestli mám dát Giacchetta nebo Malagòho víc dopředu. Nebo možná Ruotola…“. Franco Scoglio byl takový, proto jsem se rozhodl pojmenovat svého syna Francesco Scoglio jr.“

A skutečně, aby zachránil Janov v druhé lize, Scoglio se vzdal účasti na mistrovství světa jako trenér Tuniska.

„Bylo leden, národní tým se už kvalifikoval a hrál výborný fotbal. Grifone se dařilo velmi špatně, byl předposlední. Tým odjel do Salerna s Onofrim na lavičce, ale sestavu sestavil táta na dálku. A o pár dní později se vrátil do Janova. Město na něj mělo silnější vliv než mistrovství světa. Pak si v hlavě maloval velké plány: byl přesvědčen, že zachrání Janov a pak odjede do Japonska a Koreje, ale tuniský vedení se urazilo a dvojí funkci nepřijalo. Genoa však zachránil velkolepým způsobem, když vyhrál i derby. Kdyby začal sezónu od začátku, postoupil by do Serie A.

Juve se snažila získat Scoglia, ale nakonec z toho nic nebylo. Proč?

„Nejen Juve, ale i Neapol s Maradonou. Všichni se snažili získat mého otce. Pak ale Montezemolo nahradil Bonipertiho a rozhodl se vzít Maifrediho. Moggi v Neapoli se po několika zváženích rozhodl ponechat Bigona. V té sezóně mimochodem Spinelli navrhl tátovi, aby zůstal, ale ten bohužel odmítl, a o rok později se Janov dostal do Evropy s Bagnolim. Největší chyba jeho kariéry: veřejně by to nikdy nepřiznal, ale doma ano.“

Která z mnoha kultovních citací vašeho otce je vaše oblíbená?

„Bezpochyby ‚Já nedělám poezii, já vertikalizuji‘. Odráží to můj názor na mého syna Francesca, který by se chtěl stát fotbalistou. Snažím se mu dávat stejné rady, jaké by mu dal jeho dědeček, který je pro něj legendou. Ale není špatný ani ten o 21 způsobech, jak zahrát rohový kop…“.

Potřeboval by dnes Genoa Franca Scoglia na lavičce?

„Jsem si jistý, že můj otec by byl lepší než Vieira, protože byl mužem, který si věřil. Je pravda, že Genoa prodala hráče, aniž by je nahradila, a pro trenéra je to obtížné, dokonce i já sám jsem si myslel, že tým byl na papíře silnější. Ale Scoglio by Genoau bez problémů zachránil.“