Královna běhu na 5 000 a 10 000 metrů a souboj s italskou atletkou: „V červnu porodím, bude to moje nejkrásnější zlato.“
Keňské holčičky s copánky na ni hledí s obdivem, jako by to byla popová hvězda, a ona stydlivě skrývá své mírně vyklenuté bříško pod černou bundičkou. Když ji tak vidíte, Beatrice Chebet, která se v červnu stane matkou, nevypadá jako pětadvacetiletá tyranka na 5 000 a 10 000 metrů: je světovou rekordmankou, držitelkou světového a olympijského zlata v obou disciplínách. V letech 2018 a 2019 závodila zde na „Discovery Kenya“, v roce 2026 je superhostem svého manažera a otce Gabriele Rosy. Druhá Italka v jejím životě se jmenuje Nadia: Battocletti jí dosud vždy zkřížila cestu k cíli.
Tak Beatrice, kluk nebo holka?
„To ještě nevíme, ale v každém případě to bude požehnání, nejlepší zlatá medaile, jakou ti život může dát. Poté, co jsem dosáhla mimořádných výsledků, chtěla jsem se realizovat i jako žena. Je třeba respektovat každé rozhodnutí druhých, ale já chci být brzy nazývána maminkou.“
Proč jste si vybrala právě toto období?
„Když máte kariéru, musíte pečlivě plánovat každý krok. Rok 2026 je rokem bez mistrovství světa a bez olympijských her, což je ten správný rok, abych přestala. V roce 2027 se vrátím, abych byla v roce 2028 v Los Angeles na vrcholu: chci bránit každý úspěch, který jsem si vydřela.“
Ale nebojíte se, že se vrátíte slabší než předtím?
„Myslím si naopak, že se vrátím silnější, mám před sebou zářivou budoucnost. Jsem přesvědčená, že budu schopná uvolnit novou energii. Ráda bych se stala inspirací pro sportovkyně a ženy obecně, nejen pro ty africké. Není správné vždy si vybírat mezi kariérou a soukromým životem, máme právo věnovat se obojímu.“
Setkala jste se s dalšími kolegyní, které prožily stejnou situaci?
„Během zimních olympijských her budu v Miláně, setkám se také se Serenou Williamsovou: ráda bych se s ní podělila o tuto stránku našich životů. Napsaly mi i moje soupeřky: například od Nadie Battocletti jsem dostala krásnou soukromou zprávu.“
Vy jste však důvodem, proč Battocletti nemá olympijské a světové zlato…
„Jsme soupeřky, ale také kamarádky. Líbí se mi, že chce vystudovat a stát se architektkou: i ona si myslí, že je důležité realizovat se mimo sport. Na dráze je pak jako tygr: nevypadá jako evropská atletka, ale jako africká…“.
Vysvětlete nám to lépe.
„Nevzdává se, je vytrvalá a odolná, ale dokáže vás porazit i ve sprintu. Ano, Afrika je i v ní. A navíc má trpělivost, sebevědomí a talent. Ví, že její chvíle brzy přijde: může vyhrát Ultimate Championship a na mistrovství světa v roce 2027, kdy se opět utkáme, může být velmi nebezpečná, zejména na 5 000 metrech.“
Své rozhodnutí o mateřství sdílela také s doktorem Gabrielem Rosou, svým dlouholetým manažerem: co pro vás tato osoba znamená?
„Je otcem nás všech, vizionářem, který pochopil krásu a sílu Keni. Viděl talent, který jsme v sobě neviděli. Pomohl mi pochopit, že to dokážu, a vybudoval tábory, kde jsem mohla růst: bez něj bych byla jiným člověkem, jinou ženou.“
Na závěr, jaké jsou vaše cíle po návratu?
„Plánuji se po Los Angeles věnovat maratonu. Na silnici mám velký potenciál, můžu se pokusit vyhrát i tam. Naučila jsem se neklást si limity, chci se stát nejlepší vytrvalkyní všech dob. Jako máma.“
