Bývalý italský šampion vypráví v rozhovoru pro Corriere della Sera o svých vítězstvích, setkání s Enzem Ferrarim, olympijských hrách a dnešních italských reprezentantech.

Jiný svět. Lyžování, fanoušci, pozvání do Maranella, aby se seznámil s Enzem Ferrarim. A pak Alberto Tomba, olympiáda a život dědečka. Gustav Thoeni mluví o všem možném v rozhovoru pro Corriere della Sera. Legenda italského lyžování z Trafoi, na úpatí Stelvia, kde provozuje svůj hotel, vypráví o svém životě, počínaje právě svou rodnou vesnicí, kterou nikdy neopustil: „Nikdy jsem neuvažoval o tom, že bych žil jinde. Po prvních vítězstvích venku byla vždycky fronta. Novináři mi nedali ani chvilku oddechu. Ale zůstaly mi hezké vzpomínky. Jednou přijel princ Vittorio Emanuele di Savoia, po obřím slalomu ve St. Moritzu.“

Tři dcery, dvanáct vnoučat a svět, který je dnes vzdálený světelné roky: „Ve 24 letech jsem se oženil, v 29 jsem skončil s kariérou. Když se narodily moje tři dcery, nebyl jsem nikdy doma. Moje žena Ingrid byla skvělá. Jsem dědeček na plný úvazek a vnoučata mě dojímají.“ I co se týče výdělků, je to úplně jiný svět: „Vzali jsme pohár a sbohem. Jednou mi darovali dva televizory, ale tady nebyl vysílač, takže nefungovaly. Po paralelním slalomu přišlo auto Lancia. Enzo Ferrari mě přijal ve svém obrovském studiu s obrovským stolem. Byl velmi milý, ale jeho osobnost na mě působila tísnivě.“

tomba—  O vztahu s Tombou: „Loni, k padesátému výročí Valanga Azzurra, mě Alberto Tomba překvapil. Zaregistroval se pod falešným jménem: Rossi. Jsme velmi dobří přátelé. V letech, kdy jsem byl jeho trenérem, jsme mnoho večerů zůstávali sami, já a on, v pokoji. Vařili jsme si špagety. V den mých narozenin mi vždycky volá o půlnoci: chce být první, kdo mi popřeje. Dnes si myslím, že mu chybí rodina. Je mi to líto. Občas jsem mu říkal: „Musíš se oženit!“ Ale nikdy to nefungovalo.“

Sinner—  Horský muž jako Jannik Sinner: „On žije v jiném světě. Setkali jsme se jen jednou, loni na sportovním plese. Přiblížil jsem se k němu, byl tak obklopený lidmi. Bylo to jen na okamžik.“ Začínají olympijské hry a samozřejmě tam bude i Thoeni: „Pojedu do Cortiny představit svou autobiografii (Una scia nel bianco, Rizzoli) a hlavně nést pochodeň. Řekli mi, že budu jedním z posledních běžců s pochodní. Pak budu sledovat hry z domova. V deset už jsem v posteli. Trochu sportu v televizi: lyžování, fotbal, tenis.“ A o velkých italských lyžařích: „Alberto. La Compagnoni. Pak dnes Brignone, Goggia. Tvrdí.“ Franzoni? „Velmi dobrý.“