Záložník Rossoneri: „V Miláně ve správný čas, Max mi řekl, že se může něco stát…“
Do Milána přišel, aby vyhrál, a je přesvědčen, že se mu to podaří. Adrien Rabiot nemluví o scudettu a věrný linii Massimiliana Allegriho odkládá diskusi na březen, kdy bude jasné pořadí v tabulce, ale poté, co zvedl trofeje v PSG a Juventusu, je přesvědčen, že totéž dokáže i v dresu Rossoneri.
Proč má Rabiot takovou „jistotu“?
„Protože tady jsou všechny předpoklady k tomu, aby se to podařilo: klub jako AC Milán, skvělá parta v šatně a významný technický personál. Teď musíme pracovat týden co týden, dávat do toho maximum a obětovat se. Abychom vyhráli, musíme vždy dát něco navíc a mít mentalitu, kterou nám vštěpuje trenér.“
Je Allegri pro AC Milán přínosem?
„Je to vítěz a líbí se mi jeho osobnost, jak trénuje, jeho vášeň pro fotbal a jeho ambice. Vždy dává všechno a já se v jeho způsobu myšlení vidím. Mimo hřiště je vždy velmi pozitivní, vtipkuje a uklidňuje nás.“
Nazval jste ho svým „fotbalovým tátou“.
„V roce 2019 jsem si kvůli němu vybral Juventus. Setkal jsem se s ním několik měsíců před koncem sezóny a hned se mi zalíbil. Když jsem ale přijel do Turína, už tam nebyl (byl propuštěn a nahrazen Sarrim, pozn. red.). Když se v roce 2021 vrátil, navázali jsme dobrý vztah. Na hřišti i mimo něj.“
Proto v srpnu, když ho oslovil Milan, neměl žádné pochybnosti…
„Milan mě oslovil i loni, když jsem byl volný, a domluvili jsme se. Dosáhla by se mnou tým lepšího umístění než osmé místo? Nevím, ale vzhledem k tomu, jak si teď vedeme, říkám, že jsem do Milanella přišel ve správný čas. Klub Rossoneri mě chtěl i v červenci, když jsem byl v Marseille, ale bylo pro mě těžké odejít. Poté, co se stala ta věc (incident v šatně s Rowem, pozn. red.), mě kontaktovaly další italské kluby, ale já věděl, co chci. Allegri mi řekl: „Uvidíme, co se stane…“ a opravdu se něco stalo. Nevím, jak to dělá, ale umí předvídat i… budoucnost (smích, pozn. red.).
Max mu říká „Cavallo Pazzo“ (Bláznivý kůň), jeho zástupce Landucci „Monsieur“, ve Francii a v Turíně byl naopak „Il Duca“ (Vévoda). Která přezdívka se vám líbí nejvíc?
„V Paříži jsem byl ‚Le Duc‘ a v Turíně se ze mě stal ‚Il Duca‘. ‚Cavallo Pazzo‘ se mi líbí a vystihuje mě: když vyrazím na hřiště… Pro Landucciho jsem „Monsieur“ už od dob Juventusu: zní to dobře.“
Allegri říká, že jste se oproti letům v Juventusu zlepšil. Souhlasíte?
„Cítím se více jako lídr a jsem zralejší, ale ještě jsem nedosáhl svého cíle: dokud hraji, snažím se neustále růst, každou sezónu. Minulá sezóna byla pro mě například důležitá a myslím, že jsem udělal další pokroky. Totéž platí pro tyto měsíce v Miláně: snažím se dbát na detaily, pečlivě studuji videa soupeřů i svých spoluhráčů. A když na záznamech vidím, že dělám něco správně, co jsem dříve možná nedělal… líbí se mi to.“
Zatím jste ještě neskóroval. Jste připravený prolomit smůlu v sobotu proti Laziu?
„Doufám. Chtěl bych skórovat co nejdříve, jak na San Siru, tak venku. Rád dávám góly nebo asistuji, ale to není moje hlavní role: musím pomáhat týmu běháním, souboji, radami a zkušenostmi. Pokud budeme dál vyhrávat a já nebudu dávat góly, nevadí.“
V šesti zápasech, ve kterých nastoupil, získal Diavolo pět vítězství a jednu remízu, přičemž inkasoval pouze jeden gól. Jak vysvětluje tyto výsledky?
„Možná mají spoluhráči větší důvěru a já jim psychicky dodávám jistotu. Snažím se hodně mluvit, zejména v nejtěžších momentech zápasu, aby všichni zůstali soustředění. Vždy se snažím ze sebe vydat maximum a ostatní to cítí.“
Takže s Rabiotem na hřišti…
(usmívá se) „Všechno je jednodušší…“.
Když jste měl zraněné lýtko, tlačil na vás Allegri, abyste se vrátil dříve?
„Ptá se mě třikrát až čtyřikrát denně, kdy se vrátím, ale ve skutečnosti chce, abych hrál, až budu připravený, protože to bylo vážné zranění. Mít trenéra, který s vámi často mluví, i když nejste k dispozici, vám pomáhá soustředit se na cíl. I v tom je Allegri skvělý.“
Jaké pocity ve vás zanechalo derby?
„Radost, protože je to pro Milan a milánské fanoušky zvláštní zápas. Bylo hezké vyhrát první derby na San Siru a jsem hrdý na to, jak jsme hráli. Tyto tři body nám dodávají další sebevědomí.“ Je ještě brzy mluvit o titulu? „Ano. Nemá smysl myslet na titul: snažíme se vyhrát každý zápas a dosáhnout cílů, které jsme si stanovili (kvalifikace do Ligy mistrů, pozn. red.). Čím více týdnů ubíhá, tím více vidíme, že tým má správné kvality a mentalitu. Pokud nebudeme mít zranění, doufáme, že v únoru nebo březnu budeme v pozici, kdy budeme moci využít naše šance.“
A pokud Maignan bude pokračovat v takových zákrocích…
„Byl výjimečný.“
Doufáte, že prodlouží smlouvu a zůstane v Rossoneri?
„Ano, samozřejmě, stejně jako všichni v Miláně. Maignan je výjimečný brankář a na světě není mnoho tak silných hráčů jako on. Pro nás je klíčovým hráčem a navíc Mike miluje dres Rossoneri. Nezasahuji do jednání mezi ním a vedením klubu, ale doufám, že bude v tomto klubu dále růst, s trenérem jako Allegri a v této skupině.“
Nkunku naopak ještě není ve špičkové formě.
„Je to talent a už to v minulosti dokázal. Znám ho, protože jsme spolu vyrůstali, on, Mike (Maignan, pozn. red.) a já. Přišel z Chelsea v neformě a musí se přizpůsobit náročnému ligovému prostředí, jakým je Serie A, ale teď je fyzicky v pořádku a motivovaný. Jsem si jistý, že jakmile se rozjede…“.
Leao naopak výrazně roste.
„V tréninku se velmi snaží a dnes (včera, pozn. red.) například několikrát skluzoval v obraně, aby získal míč: je hezké vidět, jak se talent jako on obětuje pro tým. Oproti době, kdy jsem byl v Juventusu, se hodně zlepšil.“
I vy, který jste hrál s mnoha šampiony, jste Modricem ohromen?
„Je to skromný člověk a miluje fotbal jako dítě. V záloze jsem s ním od prvního dne vycházel velmi dobře, protože má kvality, přehled o hře, ale také velkým přínosem je při získávání míče, běhá a vrhá se do soubojů, když je to potřeba. Je to výjimečný hráč, který mě udivuje svou touhou, kterou i ve svých 40 letech každý den vkládá do hry. Velmi ho obdivuji: až budu v jeho věku, doufám, že budu mít stále stejnou vášeň.“
Jaké máte vzpomínky na De Zerbiho?
„Minulý rok jsme si vedli dobře. De Zerbi je blázen do fotbalu a když odcházel ze sportovního centra, šel domů sledovat jakýkoli zápas. Druhý den, možná při rozhovoru o taktice, se nás ptal: „Kdo včera viděl zápas? Všimli jste si, že…“. Je to neuvěřitelné.“
Pokud jde o vaše bývalé trenéry, v sobotu proti Laziu se setkáte se Sarrim.
„Bude hezké ho zase vidět. V Juventusu jsme prožili zvláštní rok: na začátku jsem moc nehrál, ale po Covidu jsem byl vždy v základní sestavě a vyhráli jsme ligu. Sarri je skvělý trenér.“
Za necelý měsíc se hraje italský Superpohár, na konci sezóny pak mistrovství světa: máš ještě místo ve své vitríně?
„Čeká mě důležitý rok, ve kterém mohu vyhrát jak s Milánem, tak s Francií. Doufám, že se mi to podaří a že se dostanu až do finále mistrovství světa. Proti Itálii? Play-off jsou těžké, ale doufám, že se kvalifikuje, protože na mistrovství světa musí být.“
