Giannelli na stupních vítězů s dresem hráče, který se několik dní před odjezdem zranil. Trenér De Giorgi: „Měli by mě volat jen na mistrovství světa. Jsem zničený.“ Anzani a zlato „strýčka“: „Měl jsem přestat hrát, ale místo toho jsem tady.“

Všem tečou slzy. Je čas na emoce a lze se jim oddávat. Je také čas na věnování. Nejdůležitější je na pódiu, kde Giannelli přebírá medaili v dresu Daniele Lavia, který sice chybí, ale je velmi přítomný v týmu, který vyhrál zlato, a také jako speciální komentátor na Rai. Italský smečař 23. srpna přišel o mistrovství světa kvůli zranění ruky, které utrpěl v posilovně a které ho donutilo podstoupit delikátní operaci. Před finále promluvil k celému týmu. „Dani, tohle je pro tebe,“ zahájil Simone Anzani, „strýc“ týmu, který srazil poslední míč, „víš, jak nám chyběl a jak jsme tě potřebovali. Toto vítězství je zcela věnováno tobě.“ Anzani pokračuje: „Už při jiné příležitosti jsem řekl, že naším cílem je mistrovství světa. Je to neuvěřitelný pocit, je to zvláštní zápas. Mám za sebou dva těžké roky – vypráví střední hráč, který musel dvakrát přestat hrát kvůli srdečním problémům –, kdy jsem riskoval, že přestanu hrát, honil jsem se za olympiádou, která byla mým posledním cílem, a teď přišlo tohle.“
„Těžko se mi mluví,“ říká se slzami v očích Simone Giannelli, kapitán a zlaté ruce tohoto týmu, „je to kvůli smutku, že s námi není Daniele. Vím, jak mu na tom záleželo. Bohužel s námi nebyl, a proto mu děkuji, že nám byl nablízku. Jsem hrdý, že tu mohu nosit jeho dres – v televizi ho ukazuji pod medailí – a zdravím také Sanguinettiho (posledního vyloučeného, pozn. red.). Nejsme lidé, kteří se vzdávají. V této sezóně bylo mnoho věcí, které se nám nelíbily, ale smířili jsme se s nimi. Jsem hrdý na tento tým, dokázali jsme něco neuvěřitelného.“ Dojatý byl i trenér Michieletto: „Dokázali jsme něco neuvěřitelného. Nemám slov. Možná to nebyl nejkrásnější zápas, ale to je jedno. Jako velký tým jsme se vymanili z obtížné situace. Ještě si to neuvědomuji. Až budu doma, dám si ji na noční stolek, abych si ji trochu užil.“

věnování Romanòho—  Pilířem byl Yuri Romanò, který příští rok bude hrát v ruském Novosibirsku: „Je těžké mluvit, je to neuvěřitelné. Dani, jsi úžasný – žertuje s Laviou v televizi – jsi zásadní součástí tohoto týmu. Navzdory všemu, co se stalo během přípravy, jsme dokázali, že když hrajeme po svém, je opravdu těžké nás porazit. Polsko je nejkompletnější tým na světě a ani to nestačilo. Věnuji to Martě a Biance (partnerce a dceři, pozn. red.), moc vás miluji, brzy se vrátím.“
Bottolo—  Felice Bottolo: „Dnes bylo vidět, že jsme měli navíc energii, která přišla z domova. Sílu jsme našli v sobě. Ještě si to nedokážeme uvědomit. Prožíváme to, ale ještě tomu nerozumíme. Bylo to dlouhé a namáhavé léto, které nám vzalo spoustu energie, začít v květnu a skončit na konci září je nekonečné.“
Rekordní trenér—  Nakonec s pohárem v náručí stojí také Fefè De Giorgi, muž s rekordem pěti zlatých medailí z mistrovství světa: „Měli by mě volat jen na mistrovství světa – žertuje trenér italské reprezentace. Jsem zničený, bylo to dlouhé léto, nebylo to jednoduché, ale říkám to a opakuji: jsou to výjimeční kluci. Přijali mnoho věcí, aby mohli pracovat co nejlépe. Byli úžasní, mají schopnost začlenit se. A Daniele byl skvělý. Dodal nám energii.“ Poté pozdravil Julia Velascu, trenéra ženského týmu: „S Juliem jsme letos v létě udělali dobré věci. Doufáme, že nadchneme mnoho mladých lidí.“