Sportovní ředitel je na Kypru od prosince 2023: „Hned jsem pochopil, že se tu dá vybudovat něco důležitého. Dřív jsem měl potíže přesvědčit hráče, aby sem přišli, dneska ti, co sem přijdou, už nechtějí odejít.“

Na Kypru je malé letovisko, které spojuje místní obyvatele a cizince pod jedním tématem: fotbal. Pafos je malá tečka na ostrově, který byl ještě před jedenácti lety výhradně turistickou destinací. Dnes se tam zpívá hymna Ligy mistrů. Klub, který v květnu loňského roku vyhrál první kyperskou ligu ve své historii, má v kádru 21 zahraničních hráčů (mezi nimi i Davida Luize), ruského majitele a moderní sportovní centrum. Jedním z tvůrců tohoto úspěchu je Cristiano Giaretta, 57letý Vicentinec, sportovní ředitel Pafosu. Po kariéře v Itálii, Bulharsku a Anglii pracuje již rok a půl v zákulisí a je to on, kdo vede tento mladý klub k úspěchu a odhaluje všechna jeho tajemství.

Kde se zrodil tento sen?

„Do Pafosu jsem přišel 15. prosince 2023, když jsem opustil Watford a potenciální Premier League. Od první návštěvy klubu jsem pochopil, že zde lze položit pevné základy pro vybudování něčeho významného: věřil jsem v Ligu mistrů už od chvíle, kdy jsme loni v květnu poprvé vyhráli kyperskou ligu.“

Nyní máte evropský rozměr, který vám pomáhá přilákat hráče. David Luiz byl první, jak vznikla tato dohoda?

„Nejprve jsme hledali středního obránce. Vždy jsme měli v oblibě „renomované“ hráče, kteří by mohli zvýšit viditelnost našeho klubu. David je jedním z nich: má 23 milionů sledujících na Instagramu a určitě přispěl k větší známosti klubu Pafos. Cílem je sladit potřeby na hřišti s potřebami propagace značky ve světě. I když nechceme budovat tým z figurín. Jednání vznikla také díky jeho agentovi. David je, to vám zaručuji, skvělý kluk a jeho vůdčí schopnosti nám velmi pomohou na evropské scéně.

Cristiano, pověz nám, jaké je to v Pafosu?

„Máme moderní sportovní centrum, které bylo postaveno před čtyřmi lety. Jsou tam tři hřiště s přírodním trávníkem, která jsou díky našemu týmu zahradníků udržována v perfektním stavu. Máme také tělocvičnu, gril, naše kanceláře, hřiště na padel, futsal a plážový fotbal. Zkrátka máme kompletní zázemí, kde mohou hráči spolu se svými rodinami trávit volné dny. Brzy rozšíříme sportovní centrum o další tři hřiště, takže budeme mít pět hřišť s přírodním trávníkem, plus restauraci a lékařskou kliniku. K tomu všemu přibude náš vlastní hotel, kde ubytováváme zahraniční studenty Akademie.“

Chybějícím článkem je stadion?

„Ano, to je to, co nám chybí, abychom se mohli dále rozrůstat. Tady na Kypru jsou složité byrokratické záležitosti, ale už delší dobu na tom pracujeme a za dva roky by měly začít práce na novém stadionu: i tady je za tím pěkný projekt. Cílem je mít moderní stadion s kapacitou 10 000 míst.“

Máte v kádru 21 zahraničních hráčů, ale sázíte hodně na vlastní mládež.

„Do mladých hráčů hodně investujeme. Máme všechny kategorie od U9 po U19, kde jsme již vyhráli tři mistrovství v řadě a loni také národní pohár. Klub je v tomto smyslu velmi konkurenceschopný. Hodně pracujeme se zahraničními hráči: Brazilci, Chorvaty, Portugalci… Snažíme se také vychovávat kyperské hráče: zdá se, že za pár let bude povinné, aby týmy měly v sestavě alespoň jednoho místního hráče. Momentálně máme v kádru tři, ale musíme se na to připravit.“

Výběr hráčů: algoritmy nebo skauting?

„Mám tým skautů, kteří se mnou úzce spolupracují. Dva z nich pracují tady v Pafu, ostatní žijí ve svých zemích původu, v Jižní Americe a Evropě. Hodně se spoléháme na data, jak fyzická, tak technická, ale pouze jako podporu. Velmi věřím v některé parametry, zejména atletické: rychlost na vzdálenosti nebo maximální rychlost, které může dosáhnout útočník. To jsou aspekty, které vám dávají představu o tom, koho sledujete. Náš postup začíná výběrem videí některých hráčů jakékoli národnosti, vytvoříme seznam a postupně ho zúžíme, až vznikne jakýsi užší výběr. Od tohoto okamžiku začíná fáze poznávání naživo: životní styl, zvyky, rodina, jeho historie… Prozkoumáme ho ze všech stran.“

Proč jste si vybral Kypr?

„Mám mezinárodní mentalitu. Už 7–8 let žiji mimo Itálii. Po Ascoli jsem odešel do Bulharska, do CSKA Sofie, čtyři roky jsem strávil ve Watfordu a teď jsem dva roky v Pafosu. Zaujal mě projekt tohoto klubu: ruští majitelé na mě udělali výborný dojem, stejně jako zázemí klubu. A pak bych ještě dodal kvalitu života.“

Vysvětlete nám to.

„V Pafosu se žije skvěle. Je to letovisko, které se rychle rozvíjí: jsou tu vily u moře a příroda, která tvoří kulisu. Jsou tu turisté všeho druhu, Angličané, Rusové a také Italové. Je to vyhledávaný ostrov, životní náklady jsou normální, jídlo je zdravé a kvalitní. Rodiny navíc tráví dny venku na slunci. Ze začátku jsem měl potíže přesvědčit hráče, aby se přestěhovali do Pafosu, ale jakmile sem jednou přijeli, už nechtěli odjet.“

Jak vypadá váš typický den?

„V rámci své každodenní práce se celý rok věnuji přestupům. Neustále jsem v kontaktu se světem, se svými spolupracovníky, sleduji hráče, nabízím naše hráče na přestupovém trhu a tak dále. Každý týden mám schůzky s lékařským a technickým personálem, ale také s hráči, kteří možná hrají méně a nejsou úplně nadšení. Trávím své dny v tréninkovém centru každý den v týdnu: přicházím v 9 ráno a odcházím v 9 večer. Abych mohl dobře plnit roli sportovního ředitele, musím být neustále v kontaktu: s týmem, trenéry, agenty a zástupci.“

Jak prožívají fotbal Kypřané?

„Prožívají ho s vášní a napětím, zejména fanoušci velkých klubů jako Apoel nebo Omonia Nicosia, kde jejich stadiony zaplní 20 tisíc lidí. K nám naopak na stadion chodí osm tisíc lidí. To je velký pokrok, když si uvědomíte, že ještě nedávno Pafos sledovalo jen několik stovek lidí. Týden je tu plný fotbalu: rádia, televize, sociální sítě a místní deníky neustále mluví o fotbale.“

Máte nějaké talenty, které byste doporučil pro Evropu?

„V týmu jich máme spoustu. Už jsem z Evropy někoho ulovil. Domingos Quina přišel z Udinese, Ken Sema z Watfordu, Derrick Luckassen vyrůstal v Nizozemsku mezi Az a Psv… Dva nebo tři mohou klidně hrát v Serii A, ne v velkých klubech, ale v týmech střední úrovně. Sema, abych vám dal příklad, hrál v Udinese v základní sestavě a měl nabídky od Atalanty. Naši majitelé hodně investují, stejně jako majitelé Aris Limassol, kteří jsou také Rusové, kromě Apoelu a Omonie.“

Zahraniční hráči, ale také trenéři.

„Na lavičce máme Juana Carla Carceda, Španěla, který 15 let pracoval s Unai Emerym. Pracoval v týmech významných klubů, jako jsou PSG, Arsenal a Sevilla. Na Kypr je třeba přijet, aby to člověk pochopil, jinak si myslí, že jsme ve všem pozadu. Tak to není, to vám zaručuji.“

„Pafos nikdy nic nevyhrál. Dosud jsme zvedli dvě trofeje (národní pohár a mistrovství, pozn. red.) a lidé na to čekali, takže je to velká pocta. Pak je tu také identita dobrého fotbalu, ve kterou věříme a kterou chceme předvést, mezi držením míče a vysokým tlakem. Proti Arisu, v zápase, který nám v květnu přinesl mistrovský titul, jsme vyhráli 4:0 díky nadšenému výkonu. Náš tým je velmi rychlý, a tady se vracím k atletickým údajům, které jsou důležitým prvkem při výběru konečného hráče.“