Bývalý záložník Neapole: „Tým je pevný navzdory zraněním a porážkám. A ten titul na hrudi dodává sílu…“
Jako by se ještě ozývaly vzpomínky na ten večer, 1. září 1990, a zatímco se vzpomínky vynořují, Massimo Crippa znovu prožívá hodinu a půl, která připomínala pohádku: Superpohár byl tehdy ještě v plenkách, slavil svůj třetí ročník, a i když už uplynulo třicet pět let, ozvěna obrovského triumfu, vítězství 5:1 nad Juventusem, stále doznívá a nezmizel ani kousek z té doby, která se zapsala do historie.
Na co si vzpomínáte, Crippo?
„Samozřejmě na všechno. Atmosféru, tu radost z vítězství nad historickým soupeřem, řekl bych, že to byla opravdová hostina. Také všeobecné nedůvěru, protože jsme dokázali něco velkého, když jsme porazili Juve s Baggiem a Schillacim, Tacconim a Casiraghim. Ale my, říkám to bez přehánění, jsme byli Neapol a bylo to vidět i na hřišti, jak ten zápas ukázal.“
1990, Neapol – Juventus 5:1: velká noc Andrey Silenziho, autora dvou gólů. Ansa
Byli jste mistry Itálie už čtyři měsíce.
„Druhý titul nám otevřel nové dimenze, navázali jsme na to, co jsme vybojovali v roce 1989. Já jsem byl zakoupen v roce 1988, kolem sebe jsem měl elitu fotbalu. Nejlepší hráči hráli v Itálii a nejlepším z nejlepších byl Maradona, s ním byl Careca. Skvělý tým, vypadali jsme neporazitelně: nejprve titul a pak Superpohár.“
A místo toho, jak bylo nemožné předvídat, začal úpadek.
„Nikdy bychom si nepředstavili, že to bude poslední úspěch, naopak to vypadalo jako začátek nové série. Zatímco o pár sezón později jsme zjistili, že se svět obrací vzhůru nohama. Diego odešel, klub musel začít prodávat hráče a nastoupila cesta k tomu, co se nakonec stalo bankrotem. Pomalý a bolestivý. Ale je to za námi.“
Vrací se Neapol – Milán, dnes stejně jako tehdy.
„V té době to byly vyrovnané zápasy, my jsme vyhrávali u nás a oni u nich. Čelili jsme dalším gigantům, to je jasné: Baresi, Maldini, Costacurta, Donadoni, Ancelotti, Holanďané. Vzájemně jsme se respektovali.“ 
Co to bude tentokrát?
„Teoreticky nepředvídatelný souboj, ale podle mě má Neapol mírnou převahu. Mistři Itálie zůstávají mistry Itálie, i když jim osud vzal mnoho hráčů, vlastně až příliš mnoho. Rozdíl však zůstává, a to neříkám z pochopitelných sentimentálních důvodů.“
Jak to takticky očekáváte?
„Jednorázové zápasy se interpretují jinak, možná v nich bude o něco více opatrnosti. A každopádně je třeba přidat ještě něco: únava z posledních týdnů, ta, která teprve přijde; absence, které donutí trenéry nějak zasáhnout. Ale význam Neapole a Milána je tak velký, že očekávám velkolepou podívanou.“
Bude to zápas…?
„Conte a Allegri, dva z nejlepších trenérů italské ligy, vlastně ti nejlepší, s historií, která hovoří za oba, s úspěchy, které je vynesly na vrchol. Oba mají týmy s výraznou identitou, které plně reprezentují své trenéry. Mají velký vliv, takticky i psychologicky, a udávají jasný směr.“
Co vás zaujalo na těchto čtyřech měsících fotbalu?
„Síla Milána, protože podle mě Allegri dělá zázraky. Nemá útočníka, na této pozici si musel vymyslet Lea, který zítra večer pravděpodobně nebude hrát, a přesto vždy našel řešení, jak se vyhnout potížím, kterých se mu rozhodně nedostávalo. Potíže přetrvávají, ale Allegri si užívá vymýšlení, mění formace, odváží se, trpí, ale přesto je tam, těsně za vedoucím Interem. A u Neapole mě zaujala jeho konzistence, kterou sedm porážek nijak nesnižuje. Problémy měl i Conte, když si vzpomeneme na nehody, které se mu staly, ale na hřišti, když se věci vyvíjejí určitým způsobem, je vidět, že v tom má prsty. Jistě, když odeberete De Bruyneho, Anguissu a do neděle i Lobotku, kromě Lukakua, pak se cítíte trochu pronásledovaní. Ale kádr je bohatý.“
Hráč zápasu na jedné i druhé straně?
„To je snadné: Modrić za Milán, užíváme si ho i ve čtyřiceti, kdybychom chtěli, mohli bychom mu dokonce zavázat oči, protože by stejně věděl, jak přihrát spoluhráči, jak nás potěšit. Vesmírný hráč. A kdyby tu byl De Bruyne, mohli bychom zkusit zavázat oči i jemu: s těmito dvěma jsme v řadách špičkových hráčů. De Bruyne tu ale není, a pokud je pravda, že i bez něj si Neapol vedla dobře, pak volím Conteho tým. A čekám, až se objeví nějaké překvapení.“
Kdo zítra večer vyhraje?
„Neapol, samozřejmě.“
Kdo vyhraje ligu?
„Co myslíte? Neapol, samozřejmě.“
Jak dlouho jste v Neapoli nebyl?
„Už moc dlouho a musím se tam vrátit. Ale oslavu čtvrtého titulu jsem viděl v televizi. Byla to show v anglickém stylu, ale na nábřeží. A kdyby se to stalo, možná si dokonce zarezervuju výlet. Kdybyste věděl, kolik přátel tam na mě čeká.“
