V předvečer velkého zápasu polský šampion vypráví o svém vztahu k oběma městům a klubům. Od vztahu s Agnelli a Violou až po budoucnost Dybala a Soulé: „Šampioni mohou vždy hrát společně. Ale skutečným géniem je Gasperini.“

V Turíně mu říkali „Bello di notte“ (Krásný v noci). Tak ho dokonce nazýval i „Avvocato“, Gianni Agnelli, muž, který se zapsal do historie Juventusu. V hlavním městě měl naopak velmi hluboký vztah s Dinem Violou, inženýrem, který zbavil Řím přezdívky „Rometta“. Zibì Boniek hned pochopil, že Juve a Roma jsou jeho osudem, a to již v roce 1982, kdy se stal hráčem Bianconeri poté, co podepsal smlouvu s Giallorossi. V té době však v Polsku o přestupech rozhodoval ministr sportu a nabídka Juventusu byla lákavější než ta od AS Řím. Boniek tak skončil v Juventusu, kde za tři roky vyhrál všechno (ligový titul, italský pohár, pohár pohárů, pohár mistrů a evropský superpohár). Poté se přestěhoval do Říma. Tam vyhrál pouze italský pohár, ale „žiji tam dodnes, protože si toto město zamiloval. Je jasné, že se cítím trochu více spjatý s Římem, ale v Juventusu se mi také líbilo. V mé kariéře to byly dva velmi důležité kluby“.

Dva kluby, které se zítra opět utkají…

„Gasperini odvádí úžasnou práci, v některých ohledech až překvapivou. Nemyslím si, že na začátku sezóny bylo mnoho lidí, kteří by dokázali předvídat tak dobrý start Říma. Gasperini je tvrdý, upřímný, všechny nutí pracovat stejně a neskrývá se za výrazy nebo komentáře. Na druhé straně Spalletti převzal kormidlo teprve nedávno, ale zdá se mi, že už mu dává směr. Je to velmi ambiciózní trenér, ale i když se jedná o Juve, je to tým, ve kterém nejsou žádní skuteční špičkoví hráči. Jediným výjimkou je možná Yildiz, který podle mě má před sebou zářivou budoucnost. Může se stát absolutní špičkou, stačí se podívat, jak se dotýká míče, jak ho hladí.”

 Měly by Juventus a Roma myslet jen na kvalifikaci do Ligy mistrů, nebo mohou mířit ještě výš, až k titulu?

„Snít není nikdy zakázáno a nic to nestojí. Zvláště v Římě, kde se zázraky dějí jednou za třicet let… Ale musíme být také realističtí, ostatní se zdají být lépe vybaveni, mluvím o Neapoli, Milánu a Interu. Zkrátka, titul pro Řím by byl zázrak, Juventus má silné hráče, ale ne šampiony. Důležité je však bojovat, pak se možná dostanete na druhé nebo třetí místo. Nebo dokonce na čtvrté, což platí pro Ligu mistrů. Obecně však nesmíme nikdy nic nechat náhodě. Mají tři soutěže, velké týmy se snaží uspět všude.

V čem vás Gasperini překvapuje?

„Zaujal mě jeden jeho výrok, který se mi velmi líbil, když řekl, že hraní mnoha zápasů mu umožnilo napravit věci a také se zlepšit. Ve fotbale, kde jsou všichni trenéři zvyklí si stěžovat na mnoho zápasů, on změnil způsob uvažování. Je to, jako by týmu řekl: „Jsme silní, máme střídání, musíme jen hrát.“ A oživil hráče, kteří vypadali zapomenutí: Celik vypadá jako Cafù z Ankary, Hermoso je dnes obráncem absolutní důležitosti, zatímco před deseti měsíci byl považován za problém.“

Co vás dnes ještě pojí s Juventusem?

„Mnoho věcí, počínaje vzpomínkami a vítězstvími. Je mi jen líto, že mě někteří v Turíně stále vnímají jako „nepřítele“. Odstraněná hvězda? O tom jsem už mluvil mnohokrát. Během těch tří let jsem dal Juventusu vše, co jsem mohl, a myslím, že jsem tam zanechal něco důležitého. Ale hlavně jsem nikdy neřekl nic urážlivého o Bianconeri.“

Zítřek bude zvláštním dnem také pro Soulého a Dybalu, kteří v dresu Bianconeri prožili mnoho let a zvláštních zážitků.

„Soulé se stává klíčovým hráčem, i když musí rozšířit škálu svých herních možností. Má ale důležitou levou nohu. Kvalita Dybala je naopak nesporná, ale vždy je třeba sledovat, jak se mu daří. Překvapivé je, že Roma je nahoře, tři body od vrcholu, aniž by mohla téměř nikdy počítat se svým nejsilnějším hráčem. Mohou hrát spolu? Samozřejmě, silní hráči mohou vždy spolupracovat. Je jasné, že aby je bylo možné vidět spolu, je třeba se také starat o obranu, je třeba se podílet i na ní.“

Dybala a Pellegrini mají smlouvu, která brzy vyprší. Obnovil byste jim ji?

„To je případně problém Massary, rozhodně ne můj. Mám však dojem, že se jedná o dvě odlišné věci. Paulo je příliš důležitý, ale musí zaručit alespoň 80 % zápasů. Pokud je naopak v poloviční službě, stává se to problémem a způsobuje to také určité potíže trenérovi. Pellegrini bych rád viděl zůstat, aniž by hledal štěstí jinde. Má kvality a je to vidět, ale i pro něj platí otázka fyzické kondice. Pokud je v pořádku, tak je to v pořádku. Dříve jsem ho často viděl ležet na zemi, ale teď se mi zdá, že lépe snáší souboje.“

Může být zítřejší zápas rozhodující?

„Je ještě brzy, ani jsme nedokončili první polovinu sezóny. Juventus samozřejmě potřebuje vyhrát, aby se vrátil do hry a nezůstal pozadu. Od příchodu Spallettiho se mi zdá, že se pracuje lépe, i co se týče koncentrace a nasazení. Od začátku roku jsem ale ještě neviděl Juventus hrát opravdu dobře, i když černobílí zůstávají týmem, se kterým se vždy těžko hraje.“

A co kdyby vyhrála Roma?

„No, pak by se v Římě zase začalo opravdu snít. Také proto, že Gasperini by se vzdálil Juventusu o sedm bodů. Tajemstvím Říma je Gasperini, upřímný člověk, který vám říká věci přímo do očí. I jako hráč jsem vždy preferoval takové lidi před těmi, kteří se na vás usmívali a pak o vás mluvili za vašimi zády. Hráči takové věci oceňují. A nakonec jsou to věci, které mají váhu…“.